ODS vyhodila Klause a tváří se po své konferenci sebevědomě, na vítězství ve volbách to ale nestačí
Předseda ODS Petr Fiala se rozhodl, že ukončí diskuse o tom, že není tím pravým vůdcem občanských demokratů a na pražské sobotní programové konferenci přitvrdil. Strana proto vyloučila ze svých řad Václava Klause mladšího a zbavila někdejšího ministra vnitra Ivana Langera funkce v Olomouckém kraji. ODS navíc nabídla program, který má porazit hnutí ANO a Piráty. Jenže na vítězství v dalších volbách to podle všeho stačit nebude, protože modrý pták nemá kde a jak brát.
Veřejnost dnes často v politice ani tak nereaguje na různé, třeba i dobré a bohulibé nápady, ale na to, co se děje na povrchu, co porodí sociální sítě a jaké jsou bezprostřední reakce na jednotlivé věci. Petr Fiala se snažil na programové konferenci emotivněji zapůsobit na svoji stranu i potenciální voliče, ale většinu toho překrylo vyloučení Klause juniora z ODS i jejího poslaneckého klubu. Souběh těchto okolností se možná jevil některým občanským demokratům jako dobrý nápad, ale opak je pravdou.
Kdo bude hlasitější
V mumraji kolem odstrčení Klause na vedlejší kolej zaniklo i to zajímavé a důležité, co na programové konferenci ODS zaznělo. A že by dnes někdo podrobně studoval jednotlivé programové body a vize do budoucnosti, se moc předpokládat nedá. Jistě, je to smutné a rozporuplné, ale dnešní politika je spíše hlasitý online jarmark, na kterém ukřičíte soupeře něčím hodně překvapivým a originálním.
V tomto směru ODS nenabízí žádné převratné novinky, přestože jako dobře prodejné zboží nabízí snižování daní, postup v digitalizaci státní správy, či to, že část sociálních odvodů budou moci lidé poslat na penzi svých rodičů. Proč ne. Fajn. Jsou to ale skutečně důvody, kvůli kterým bude daleko více lidí ODS volit? Nikoliv.
ODS se po volebním marasmu v roce 2013 (pouhých 7,72 procenta), do kterého se vmanévrovala sama, sice dostala do lepší kondice, ale dávno to není strana, která by byla „catch all“, tedy že by mířila na co možná nejširší spektrum voličů. Na ty v případě středu zamířilo brutálně populistické hnutí ANO. Za pravici, ke které se občanští demokraté hrdě hlásí, se pak u nás vydává kdekdo – TOP 09, STAN, lidovci i mnoho menších stran a hnutí. Jaký je mezi nimi rozdíl, někdy netušíme.
Aby mohla ODS vyhrát jakékoli příští volby, musí být názorově pestrá, rozmanitá, až opulentní. To není a nezdá se, že by brzy mohla být. Svědčí o tom i poprava Václava Klause mladšího, který je skutečně solitér a neřízená střela, ale v mnoha věcech poutal k občanským demokratům potřebnou pozornost. Těžko proto předpokládat, že právě odchod Klause přivede zpět zbloudilé voliče, kteří kdysi straně utekli.
Co vlastně chtějí?
Jeden příklad ze sobotní programové konference, který se týká vztahu ODS k Evropské unii. Hlavní programové principy strany ve vztahu k EU lze prý jednoduše shrnout takto (cituji z webu ODS): „Zachovejme a posilujme to, co se osvědčilo. Zasaďme se aktivně o změnu toho, co nefunguje. Naučme se lépe hájit naše zájmy.“ Skutečně? Jednoho by napadlo, že to ODS už dlouhá léta dělá. Pokud ne, její chyba. Proč například není jednou z hlavních priorit nezvládnutá migrace? On to snad už není pro náš kontinent problém? Proč si ODS nechala takové důležité téma vyfouknout? Proč dovolila řádit na tomto poli exhibicionisty, jakým je Okamura?
Straně také chybí více témat, která jsou bližší lidem v jednotlivých regionech, čehož v posledních letech využívají nejrůznější místní hnutí v českých i moravských krajích. V tomto směru připomíná ODS někdejšího dalšího hegemona české politiky, ČSSD. Socialisté svůj potenciál prošustrovali vlevo, ODS vpravo. Tam kde bylo volné místo, nedokázali zaskočit.
Politolog Petr Fiala sice pomohl zvednout ODS ze dna, ale nejhorší, co by se mohlo občanským demokratům stát, by bylo nekonečné přešlapování v opozici. Předseda Fiala chce „pryč od marketingových výstřelků a bulvárních témat“. Zní to ctnostně a hezky, ale připomíná to hlubokomyslnou diskusi v pražské či brněnské kavárně. To na vítězství ve volbách nestačí.
Pokud chce ODS někdy opět vyhrát nějaké volby, neměla by se bát trochu populistického nátěru v tom dobré smyslu slova, tedy být blíže svým možným voličům. U toho nějaký ten marketingový výstřelek také neuškodí. ODS to pod Fialovým vedením odmítá. Budiž, je to její volba. Příští léta ukáží, zda nastoupená cesta povede k rozhodujícímu úspěchu. Domnívám se, že ne.
