Marek Stoniš: Novosvazáctví aneb Politické partičky, co jsou „cool“
Na začátek malé připomenutí pro mladší: 1) Jiskřičky byly malí pionýři, 2) Pionýři byli malí svazáci, 3) Svazáci byli malí komunisté. Většina z nás, které blbá historie v dětství a mládí do tohoto koloběhu povinně zatáhla, z něj vyskočila nejpozději mezi druhým a třetím stadiem.
Ti aktivní, ambiciózní a bezskrupulózní blbové vydrželi. Aktivní svazáci, kteří se vyskytovali především v organizovaných buňkách na vysokých školách, měli několik společných protivných vlastností. Otravovali jimi nás ostatní, kteří jejich pseudohodnotami upřímně pohrdali.
Především: Lízali paty tesilovým nositelům jediné pravdy. Když ti tvrdili, že černé kolečko je bílý čtverec, hýkali svatým nadšením. Kdo se smál a ťukal si na čelo, skončil před svazáckou kárnou komisí. Důtky a podmíněná vyloučení jen lítaly.
Udávali. Udávali svobodomyslné, kteří měli jiný než oficiálně schválený a razítkem obouchnutý světonázor.
Svoji budoucnost viděli ve strukturách. Rudá knížka, kariéra, byt, cesty, peníze, žvásty. Práce bez obsahu i smyslu.
Trpěli bájnou lhavostí. Někteří z nich nakonec uvěřili naučeným bolševickým nesmyslům a frázím, jež veřejně sami papouškovali. Černé kolečko opravdu viděli jako bílý čtverec.
Zhovadilosti, které byly oficiálně odhlasovány na sjezdech komunistických moulů, považovali za závazné. A vyžadovali a kontrolovali jejich plnění od ostatních. Úkrok jakoukoliv stranou se trestal.
Čas oponou trhnul a svazáctví je zase tady. Svazáci mají novou ideologii a každý, kdo o ní pochybuje, je nepřítel. Kdo si udělá veřejně srandu třeba z multikulturního náboženství, a to z jakékoliv jeho odnože, je bez milosti nahlašován, ostouzen, olepen hnusnými nacistickými, xenofobními, fašounskými nálepkami. Novosvazáci se dobrovolně shlukují do skupin, jež jsou plné dobra, morálky, pravdy a lásky. Ale když jdou kolem hospody (stalo se u mne za rohem), kde se v rozporu s přijatými buzeračními zákony kouří, tu hospodu nahlásí příslušnému úřadu. Chtějí ji prostě zlikvidovat, i když by do ní, svazáčci vyvonění, nikdy ani nepáchli.
O jistých věcech se nesmí diskutovat. Kdo pochybuje třeba o některých novodobých hodnotách (třeba o federalizaci Unie, protiizraelské politice, nepřímé podpoře terorismu, ekologismu), jež vyznává současný Západ, chcete-li Brusel, je automaticky agent cizích mocností. Nejčastěji Ruska.
Novosvazáctví se dokonce stává oficiálním nástrojem politické práce v partách, které si o sobě bůhvíproč myslí, jak jsou „cool“. Naposledy to předvedl třeba pirátský primátor Prahy, který zneužil rozhlas metra pro šíření politické propagandy. Přesně takoví zapálení týpkové stáli před třiceti a více lety na stráži míru a socialismu.
Bylo mi z nich tehdy zle. Dnes dvojnásob.
Text vyšel jako editorial nového tištěného Reflexu.
