Senát velmi tvrdě zaútočil na Zemana: Přijal mimořádně ostrou rezoluci proti Číně
Prezident Miloš Zeman má jet v dubnu na návštěvu Číny, kam byl pozván na summit o projektu takzvané Hedvábné stezky. Ovšem ve středu večer Senát, horní komora českého parlamentu, přijal ostré usnesení, které odsuzuje Čínu jako zcela nedemokratickou zemi, která porušuje lidská práva, odebírá nelegálně svým občanům orgány, či destabilizuje situaci v provinciích Tibet a Sin-ťiang. Senát navíc vyzval prezidenta, premiéra, ministra zahraničí i šéfy Poslanecké sněmovny a Senátu, aby na to upozorňovali čínské představitele při jednáních.
Původně měl Senát včera večer projednávat kromě jiného tisk číslo 265, který musel reagovat na petici občanů (podepsalo jí přes 37 tisíc lidí), jež vyzývala k „ukončení genocidy praktikujících organizace Falun Gong páchané čínským režimem“. Falun Gong si například dlouhodobě stěžuje, že čínský režim její členy pronásleduje, a dokonce jim odebírá orgány. Například senátor za ODS Lumír Aschenbrenner, který byl zvolen za obvod Plzeň-město, k tomu Reflexu.cz řekl: „Asi nejstrašnější je právě situace s odebírám orgánů. Situací se zabývají nejrůznější instituce světě. V roce 2016 přijal Evropský parlament prohlášení vyzývající k ukončení praktik odebírání orgánů vězňům svědomí.“
Jenže do návrhu o reakci na zmíněnou petici se dostalo i nové usnesení Senátu, které čínský komunistický režim odsuzuje neobvykle tvrdým způsobem. Dá se předpokládat, že to vyvolá diplomatickou válku. Navíc podle zákulisních informací, které Reflex.cz získal, je čínský velvyslanec v Praze Čang Ťien-min z postupu Senátu „nešťastný“, protože vysvětlit něco podobného v Pekingu bude složité. Zejména když se tak stalo před cestou Zemana do Číny.
Pozoruhodné je, že za usnesením lze vysledovat i práci některých kandidátů, kteří minulý rok soupeřili s Milošem Zemanem v prezidentské volbě. Například tisk číslo 265 o organizaci Falun Gong schválil senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, jehož předsedou je Jiří Drahoš. A usnesení, které je odsouzením současného čínského režimu, navrhl senátor Marek Hilšer. Oproti minulým rokům je to něco, co je na české politické scéně naprosto nevídané.
Usnesení proti Číně
Přítomno bylo při hlasování 42 senátorů a senátorek, pro hlasovalo 38 zákonodárců. Proti byl jediný přítomný senátor a tím byl nezařazený Jaroslav Doubrava.
Zde je část usnesení, které je jasně namířeno proti Číně. Senát schválil, že:
1. Vyjadřuje znepokojení, že státní orgány Čínské lidové republiky rozsáhle porušují lidská práva, lidská a občanská práva příslušníků národnostních menšin žijících v autonomních oblastech Sin-Ťiang a Tibet.
2. Vyjadřuje znepokojení, že na území Čínské lidové republiky dochází ze strany jejich orgánů k soustavnému porušování svobody, náboženského vyznání, příslušníků náboženských skupin křesťanů praktikujících Falun Gong a muslimů.
3. Vyjadřuje podporu příslušníkům národnostních menšin uvedených v bodě 1 tohoto usnesení a jejich rodinám a příslušníkům náboženských skupin uvedených v bodě 2 tohoto usnesení a jejich rodinám.
4. Vyzývá Vládu ČR, aby vyzvala vládu Čínské lidové republiky k okamžitému zastavení pronásledování jejich občanů na základě jejich víry nebo etnické příslušnosti.
5. Vyzývá Vládu ČR, aby vyzvala vládu Čínské lidové republiky k okamžitému propuštění jejich občanů, vězněných na základě jejich politického přesvědčení, víry nebo etnické příslušnosti z vězení a převýchovných pracovníků táborů.
6. Vyzývá Vládu ČR, aby vyzvala vládu Čínské lidové republiky k dodržování mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který podepsala dne 5. října 1998, a k jeho ratifikaci.
7. vyzývá prezidenta ČR, předsedu Vlády ČR, ministra zahraničí věcí ČR, předsedu PS PČR a předsedu Senátu PČR, aby v rámci jednotné české zahraničí politiky při svých jednáních s představiteli Čínské lidové republiky důsledně uplatňovali zásady uvedené v bodech 1–6 tohoto usnesení.
V rozpravě ještě další prezidentský kandidát Pavel Fischer kromě jiného řekl: „Zítra a pozítří bude premiér České republiky na Evropské radě v Bruselu (Andrej Babiš se účastní ve čtvrtek a pátek 21. a 22. března tohoto jednání – poznámka autora). Tam se bude také vyjednávat o tom, jak nastavit do budoucna vztahy Evropské unie s Čínou. Brzy bude následovat summit Evropská unie – Čína. A chystají se další důležitá rozhodnutí týkající se bezpečnosti kritické infrastruktury v Evropě. I proto je dnešní jednání mimořádně důležité. Stáváme se součástí celoevropského hledání vzájemně nejvýhodnějších vztahů s Čínou, při němž nesmíme ani zapomenout na to, co nám samotným pomohlo najít cestu ke svobodě. A tak se nebojme přihlásit k hodnotě člověka a k jeho právům. Nebojme se přihlásit k tomu, co nám samotným přineslo svobodu, nebojme se tuto svobodu také přiznat dalším. Ten civilizační střet, který se před našima očima odehrává, totiž vyžaduje, abychom nezůstali neutrální anebo nezkoušeli stát stranou.“
Dá se očekávat, že prezident Miloš Zeman bude na usnesení Senátu reagovat zcela odmítavě. Jenže jak se ukazuje, horní komora, což bylo vidět i při neschválení Aleše Gerlocha ústavním soudcem (navrhl ho Zeman), bude využívat při svém současném složení jakoukoli možnost, jak na prezidenta zaútočit. To poněkud mění politické rozložení sil v zemi.
