Bohumil Pečinka: Výborný, nebo Jurečka? Volba předsedy KDU-ČSL jde do druhého kola
Lidová strana volí svého nového předsedu. Jaký je průběh dosavadního sjezdu? Po volbách v říjnu 2017 ztratila lidová strana téměř třetinu křesel ve svém poslaneckém klubu. Byl to v jistém smyslu paradoxní výsledek, protože ve vládě Bohuslava Sobotky lidovci prosadili zhruba osmdesát procent svého programu.
Tehdy je především opustila část voličů z malých vesnic, která z větší části odešla k Andreji Babišovi, z menší pak k Okamurově SPD. Tyto strany tento typ tradicionalistických voličů oslovily svou razancí vůči bezpečnostním hrozbám migrace. KDU-ČSL v tomto příliš přešlapovala na místě a byla příliš loajální k „vítačské“ politice Angely Merkelové.
Rovněž nemohla konkurovat populistickým slibům Andreje Babiše s jeho důrazem na sociální přerozdělování směrem k penzistům. Za Bělobrádkova předsednictví (2010-2019) se strana voličsky více posunula do středních a větších měst.
Její sestup pokračoval i na podzim 2018, když ztratila po komunálních volbách na 350 zastupitelských mandátů a neobhájila několik senátních křesel. Začalo intenzivnější hledání nového předsedy.
Kandidáti
V průběhu jara 2019 vykrystalizovaly jména tří poslanců. Jan Bartošek (48), nominant jižních Čech byl dlouholetým Bělobrádkovým místopředsedou, člověk pravého středu, který má razantní vystupování. Svým nominačním projevem na brněnském sjezdu však docela zklamal. Hodně mluvil o hodnotových věcech, s nimiž v sále každý z téměř čtyř set delegátů pochopitelně souhlasil. Následně mluvil o nutnosti vytvoření střední třídy a boji s pracující chudobou, kdy lidé, kteří jsou aktivní a chodí do práce, neuživí rodinu. Jinak je nakloněn spolupráci s jinými politickými stranami. Žádnou konkrétní politickou strategii však nepředstavil. V prvním kole dostal 78 hlasů.
Jasnější vizi neřekl delegátům ani exministr zemědělství Marian Jurečka (38). Jeho projev byl však profesionálně emocionální, plný odkazů na lidovecké hodnoty a vzory. Od ostatních kandidátů se lišil tím, že výslovně odmítl společný předvolební postup s jinými stranami. Politicky se profiloval jako levicový tradicionalista. Postoupil do druhého kola se ziskem 118 hlasů.
Třetí z kandidátů, poslanec Marek Výborný (42) programově vystupoval především za zvyšování platů učitelů a nadhodil téma dluhové amnestie pro určité typy lidí v exekuci. Jeho projev byl velmi rozvážný, politicky spíš středový. Velkým bonusem poslance Výborného je, že jeho otcem je bývalý místopředseda Luxovy lidové strany a dlouholetý ministr, dnes soudce Miroslav Výborný. V prvním kole dostal 176. Volba jde do druhého kola.
