Oblíbená koaliční hra – být u moci a zároveň tak trochu v opozici. Jak se to zrovna hodí
Voličská obliba hnutí ANO zůstává podle průzkumů – a navzdory všemu příkoří – stále vysoká, jakžtakž se drží i koaliční sociální demokraté. Přesto to ve vládě skřípe, což může být dobrá zpráva pro opozici.
Koaliční partnerství je třetí, vrcholnou formou nepřátelství – po nepřátelství obyčejném a úhlavním, jak zní jeden z oblíbených a těch lepších bonmotů Miloše Zemana (byť jej uváděl s odkazem na Vladimíra Mečiara). Po vyhazovu ze Sobotkovy vlády po něm sáhl i Andrej Babiš (ten už jen s odkazem na Miloše Zemana), oblíbili si jej i jiní. To ale jen na okraj.
Jenže koaliční vládnutí je pro českou politiku nejspíš nevyhnutelností. Jednak vzhledem k poměrnému volebnímu systému (pro Poslaneckou sněmovnu, jen s pár menšími většinovými prvky), roztříštěnosti politického spektra (nyní tam sedí dokonce devět stran, k tomu teď ještě čtyři nově nezařazení poslanci) a obavě voličů z toho, aby někdo nebyl příliš silný.
Takže je to nejspíš opravdu nevyhnutelné, byť uplynulé slovní přestřelky mezi dvěma formálními členy vládní koalice – ANO a ČSSD – nabývají i na české politické poměry kuriózních rozměrů. „Pan Faltýnek byl trošku rozkurážen z těch svých kauz…“ reagoval například v nedělních Otázkách Václava Moravce Jan Hamáček (vicepremiér a šéf sociálních demokratů) na výzvu Jaroslava Faltýnka (předsedy poslaneckého klubu ANO a prvního místopředsedy původně protikorupčního hnutí), aby dala Jana Maláčová (ministryně práce a sociálních věcí, nově i místopředsedkyně ČSSD) hlavu na špalek. Tedy pokud od začátku příštího roku neprojdou elektronické neschopenky.
Ty se vůbec staly katalyzátorem koaličního napětí. Od poslankyně ANO Radky Maxové jsme se například dozvěděli o „liknavosti“ koaliční ministryně Maláčové, od poslance ČSSD Romana Onderky zase o „systému chaosu“, který koaliční hnutí prý do politiky zavádí – jak ho to jen mohlo napadnout? Anebo třeba „kolegové z ANO mají pocit, že potřebují ty věci medializovat“, jak v nedělní televizní debatě podotkl Jan Hamáček. Protože sociální demokraté přeci nic nemedializují…
Z vyjádření šéfa sociálních demokratů je cítit snaha věci zklidňovat, ale i on si rád „koaličně“ přisadí. Když dojde řeč na podezřelé schůzky Jaroslava Faltýnka při výběru provozovatele mýtného, jen tak mezi řečí zmíní, že druhý muž hnutí ANO to nemusí nikomu vysvětlovat, „jen“ policii – a to jistě voliči slyší rádi… A ujišťuje, že s Andrejem Babišem mají dohodu, že si „navzájem nebudeme kádrovat ministry“, aby hned dodal, že „pokud bychom se bavili o hodnocení ministrů za ANO, tak bych viděl jiné kandidáty na odvolání než pana Kněžínka“. Takže vlastně vládní idylka…
Stejně jako u příspěvku na rodičovskou, kde se ANO i ČSSD vylekaly z kritiky selekce dětí narozených před a po 1. 1. 2020 natolik, že začali z dohodnutého kompromisu couvat a navzájem se obviňovat. „Paní ministryně (Maláčová) podle mého názoru neví, co chce. Na koaliční radě sami zástupci sociální demokracie, pan předseda Jan Hamáček a paní ministryně přišli s návrhem, ať se to (rodičovská) týká dětí narozených po prvním lednu 2020,“ řekla serveru Aktuálně.cz ministryně financí za ANO Alena Schillerová. „Nechtěli jsme riskovat, že se neudělá vůbec nic, že se tu budeme půl roku hádat a pak přijde hnutí ANO a řekne, že se to už nestihne,“ kontroval v nedělní debatě na ČT Jan Hamáček. Takže idylka…
Ale možná to nakonec dopadne dobře – byť jen pro někoho. „Pan premiér v rozhodující chvíli – jako to dělá vždycky – ty peníze najde, bude on ten hrdina a oni zase ostrouhají,“ komentoval to v Otázkách VM další z hostů, předseda Senátu za ODS Jaroslav Kubera.
Bát se nemusejí ale ani diváci-voliči. Protože Jan Hamáček na otázku, zda budou přestřelky v rámci koalice pokračovat, odpověděl vcelku realisticky: „Určitě.“ Protože „to je součást koaličního vládnutí“. Prostě idylka…
