Ilustrační kresba

Ilustrační kresba Zdroj: Ivan Steiger

Marek Stoniš: Extremismus Ivana Bartoše aneb „Údajné“ znásilňování dětí muslimskými gangy

Marek Stoniš

Jaký je rozdíl mezi mladými stalinisty, kteří udávali a vyhazovali v padesátých letech nekomunistické spolužáky ze studií, a dnešními piráty, zelenými a jejich spojenci, pachateli dobra z profesionálních neziskovek? Obrovský. Ti dnešní mají mnohem více možností, jak a kam udávat. Vynalezli jim internet, mají sociální sítě a nekonečně možností hledat a nahlašovat podezřelé živly, sloužící nepřátelským a rozvracečským ideologiím.

Minulý týden se v tomto směru naplno předvedl šéf pirátů Ivan Bartoš, když vyzval poslance demokratických stran, aby se distancovali od přednášky britského aktivisty Tommyho Robinsona. Ten byl pozván, aby přednášel na půdě sněmovny o hromadných znásilněních britských dívek ze strany muslimských (pákistánských) gangů v Rotherhamu a dalších britských městech.

Ivan Bartoš dosáhl svého. Konference, v jejímž rámci měl Robinson vystoupit, byla zrušena. Bohužel. Jinak by totiž zazněla fakta, která se bartošům nové doby nehodí do škatulek. Třeba to, jak bylo po několik let v britském městě Rotherham hromadně a brutálně zneužíváno a znásilňováno (počítač se vzpírá, abych psal podrobnosti o konkrétních praktikách) zhruba patnáct set většinou nezletilých dětí, které mají kvůli kulturním „obohacovačům“ zničený život. Nebo také to, pod jaký tlak politické korektnosti se dostali všichni, včetně policistů a příslušných úředníků, kteří chtěli odhalit pravdu o tom, co se v Rotherhamu děje.

Informace o kauze dnes nejsou tajné ani se nešíří z nějakých obskurních protimuslimských webů, ale snadno je lze ověřit z nezávislých oficiálních zdrojů. Tommy Robinson se přesto stal v očích Ivana Bartoše a spol. pravicovým extremistou a nebezpečným náckem – jen proto, že o soudech s pákistánskými gangy natáčel a zveřejňoval zpravodajská videa a dle britského práva narušoval právo stíhaných na spravedlivý proces. Ale aby bylo jasno, těch hnusných organizovaných perverzit na dětech se opravdu nedopouštěl on.

Nicméně jeho informace na půdě české sněmovny zaznít nemohly. Udavačům nové doby stačilo málo. Zpochybňovali věrohodnost Robinsona třeba proto, že kdysi cestoval na falešný pas a dopustil se hypotečního podvodu. Na ruku jim šla i česká levicová média v čele s Deníkem N, která se rovnou neštítila napsat, že v Rotherhamu šlo o „údajně hromadné znásilňování“.

Co tedy údajného nás ještě čeká? Údajné stalinské čistky? Údajná poprava Milady Horákové? Údajně šest miliónů zavražděných Židů, včetně žen a dětí? Údajné teroristické útoky z 11. září 2001?

Tommy Robinson může být mnoha lidem sympatický, mnoho lidí jeho někdy dryáčnické metody veřejného aktivismu odpuzují. To, že kdysi zfalšoval pas, ale přece ještě neznamená, že muslimské gangy mnoho let neznásilňovaly nevinné děti.

Je proto smutné, že se v české sněmovně nenašlo dost skutečných demokratů, aby nechali Tommyho Robinsona vystoupit, a místo toho podlehli tlaku politických extremistů typu Ivana Bartoše. Pomohli čistému zlu a demagogii.

Text vyšel jako editorial nového tištěného Reflexu.

Reflex 15/2019Reflex 15/2019|Archív