Zemanovy výlety do zahraničí jsou jen zbytečným plýtváním státních peněz. Navíc mnohdy končí nemalou ostudou
Prezident Miloš Zeman na konci dubna zamíří do Číny. Už pošesté. Od doby svého zvolení na Pražský hrad v žádné zahraniční zemi nebyl tolikrát jako tam. Jeho cesty na východ jsou přitom stále nákladnější. Výsledky těchto Zemanových výletů (ekonomickou diplomacií je nelze nazvat ani v aprílovém žertu) jsou však žalostné až tristní. Ve světle vynaložených finančních prostředků jde o kratochvilně zbytečné plýtvání.
Podle serveru Seznamzpravy.cz, který o celé záležitosti informoval jako první, si Zeman řekl na pokrytí své chystané pětidenní cesty o 8,8 milionu korun. Přitom loni ho podobný "výlet" vyšel o tři miliony levněji a rozpočet jeho prvních cest do Číny ve funkci hlavy státu nikdy nepřesáhl 2,7 milionu korun. Po návratu vždy Zeman halasně troubil do světa, jak se rozeběhnou mamutí čínské investice do naší ekonomiky a jak otevřel cestu na východ českým firmám. Stávající výsledek je však podstatně skromnější a v mnoha ohledech lze hovořit o fiasku.
Z pohledu zahraničního obchodu i impulsů pro růst ekonomiky je přitom pro Českou republiku mnohem důležitější Evropská unie a země na západ od našich hranic. Cesty do těchto destinací však z prezidentského programu takřka zmizely. Nejspíš o jeho návštěvu v těchto zemích nestojí. Nebo vše důležité pro nás sjednají další ústavní činitelé anebo si cestičku prošlapou byznysmeni sami.
Zahraniční cesty: Zeman vs. Klaus a Havel
Oproti svým předchůdcům v úřadě Zeman cestuje do zahraničí méně. Takřka nikde ho nezvou na přednášky (jako Václava Klause) nebo se s ním nechtějí setkávat jako s významným mužem, který stál u zlomu jedné dějinné epochy (příklad Václava Havla). Nicméně když už Zeman někam vycestuje, je potřeba se mít na pozoru. O jeho kiksy a trapasy není nouze. Ve svých bonmotech, v nichž se sebe urputně snaží prezentovat jako sečtělého a téměř vševědoucího muže, se často plete, vymýšlí si a nebo cituje něco, k čemu dostal špatné či nepřesné podklady a nebo si je vůbec neprostudoval. A proto dochází k trapným situacím, jako nedávno ve Vídni.
Prezidentská kancelář si o rostoucí kapesné na čínský výlet řekla v době, kdy česká ekonomika zpomaluje, vláda hledá nové zdroje příjmů a kapitoly, kde by se mělo šetřit. Tyto škrty se mají týkat i kvapem se blížícího českého předsednictví Evropské unii. Už okřídlenou hláškou se stává vyjádření české eurokomisařky Věry Jourové, která doporučila při budoucí přípravě pohoštění pro unijní konference a jednání dělat "chlebíčky bez vlašáku".
Podtrženo sečteno, suma požadovaná prezidentskou kanceláří na nadcházející čínskou cestu je opravdu zbytečně vysoká. Celá cesta skutečný zdar přinese jen několika málo firmám, dopad do bilance zahraničního obchodu či ekonomiky Česka bude miniaturní. Nabízí se tedy legitimní otázka, jestli máme opravdu tak málo hudby za tolik peněz skutečně zapotřebí. A nebo zda taková obchodní jednání nemá vést nebo otevírat někdo jiný a zda by vůbec neměla vypadat úplně jinak.
