Dáme všem, vezmeme všem. Vláda je posedlá plošností, ale jen někde a často i nesmyslně
Nechci slevu zadarmo. Slavná filmová věta by při pohledu na vývoj státního rozpočtu měla znít spíš „Není slevy zadarmo“. A stejně nesmyslnou plošnost, jakou vláda prokázala například ve slevách na jízdném, uplatňuje i v jiných opatřeních. Bohužel tam, kde by měl takový přístup smysl – jako třeba v zavedení paušální daně pro živnostníky s menším obratem – ale skutek utek. A utíká dál.
„My prostě nepřidáváme lidem, kteří to potřebují, my přidáváme všem. Zaprvé je to drahé, zadruhé se nedostane na ty, kteří to skutečně potřebují. To je závazek, který je dlouhodobě neudržitelný,“ konstatoval v nedělních Otázkách Václava Moravce bývalý ministr financí Ivan Pilný (za ANO). A ve vzácné shodě podobně mluvili i další bývalí šéfové vládní kasy – Pavel Mertlík (tehdy za ČSSD) a Jan Fischer. „My jsme tou plošností úplně posedlí,“ dodal posledně jmenovaný.
A měli pravdu. Plošný přístup, který vláda nekriticky uplatňuje, se možná tak hodí ještě do nějakého koncernu – čistě namátkou můžeme zmínit třeba Agrofert. Jízdné zdarma pro všechny mladé a seniory – bez ohledu na jejich finanční situaci a hlavně bez ohledu na rozpočtové dopady. To, že spousta mladých to nepovažuje za dobrý nápad, což potvrdil i průzkum agentury Kantar CZ pro ČT, je možná paradoxní, ale logické. Vyhozené miliardy by se hodily třeba na zlepšení kvality školství a učeben.
Úředníky nejdřív nabereme, pak zas vyhodíme
„Jsou zde výdaje, které jsou zbytné a kde to škrtnutí žádné ekonomické ani sociální problémy neudělá,“ zmínil slevy na jízdném jako typický příklad Pavel Mertlík, když došla řeč na rozpočet praskající ve švech kvůli zpomalení ekonomického růstu. Ale jsou i další příklady nesmyslného využívání – či spíše nadužívání – plošnosti. Vláda nejdřív nabrala tisíce nových úředníků, aby si teď stanovila téměř pětiletkový plán – o deset procent státní správu sesekat (byť i tak nárůst zůstane, jen mírnější). Bez ohledu na agendu, bez ohledu na konkrétní resorty. „Plošně je to nesmyslné,“ podotkl Pavel Mertlík.
A jde i o další věci, například o obědy zdarma. Nejdřív pro všechny, pak jen pro děti z rodin s nižšími příjmy. Přitom příslušný dotační projekt už funguje. Navíc ani toto není „zdarma“, stejně jako slevy na jízdném. Zaplatí to jen ti ostatní, u rozumně cílené podpory bezplatného stravování to ale už alespoň dává smysl.
Nekecáme, makáme. Většinou ale jen těsně před volbami
Plošnost jde ruku v ruce s populismem, ale podobně jako sleva, ani to není zadarmo. A státní rozpočet se stále více stává politickým nástrojem, jak v nedělní debatě na ČT podotkl Ivan Pilný: „A udržet to tempo jakéhosi ‚populismu‘ je velmi obtížné.“
I v tomhle směru ale existují výjimky. Hezky plošně – nebo řekněme paušálně – by šla zavést paušální daň pro živnostníky s nejmenším obratem. A ani ne kvůli tomu, aby odváděli méně, ale hlavně kvůli úlevě v byrokracii, kterou na ně nynější vládní garnitura navalila. Ještě v lednu premiér Andrej Babiš sliboval, že to bude už od ledna 2020, nyní ale jeho ministryně financí Alena Schillerová mluví o tom, že se tak stane nejdřív v průběhu příštího roku. A premiér připouští i rok 2021: „Ale je podstatné, aby to bylo v rámci toho programového období.“ Neboli před volbami, že ANO.
Daňové přiznání v roce 2020: Kdy a jak odevzdat a kdo ho podává >>>
