STAN navrhuje, aby volili už šestnáctiletí. S volebními reformami bychom ale měli zacházet opatrně
Nový předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan doporučuje, aby se šestnáctiletí a sedmnáctiletí mohli aktivně účastnit voleb. Napřed komunálních, v budoucnu dokonce i celostátních. V návrhu STAN nikde nevidím, zda by tito teenageři mohli sami i kandidovat, či jen volit, ale i tak se na české poměry jedná na první pohled o relativně revoluční návrh.
S obdobnými návrhy přišli již dříve Zelení a Piráti. Ale u těch je to celkem pochopitelné, u mladých voličů jsou populárnější než u zbytku populace, ale u STAN si tím nejsem jist. Vít Rakušan si může tímto návrhem paradoxně vstřelit gól do vlastní branky, zejména ve vztahu ke skutečnosti, že jeho hnutí se potácí okolo pětiprocentní hranice, a pár tisíc hlasů mladých hozených jiným subjektům, než je STAN, může být rozhodujících. A to negativně.
Nesuďme podle světlých výjimek
Podle mého názoru převažují v návrhu STAN především zápory. Jeden ze zásadních vidím v tom, že zmíněné snížení volební hranice by mohlo vést k procentuálnímu poklesu volební účasti. Mladí se totiž o politiku většinou příliš nezajímají. Nenechme se klamat několika mediálními výjimkami a pár procenty aktivních junáků a junaček na sociálních sítích. Dalším záporem určitě je, že mnozí „náctiletí“ často zaostávají sociálně, většinou chodí do škol, a nemají tedy mnoho zkušeností s reálným životem. Většinou nevydělávají a neplatí daně. Ti, kteří k volbám přijdou, mohou tedy snáze být zdoláni „naháněči“ různých (polo)extremistických sdružení.
Oponent namítne, že „mladíci a mladice“ mívají více času (nechodí do zaměstnání a nemají zatím starost o děti), takže by teoreticky mohli mít více prostoru i mladistvého elánu k studiu programů a chování politických stran a hnutí. To je však ryzí teorie, život je jinde a mladí na politiku většinou kašlou. Sice se nám to může nelíbit, ale to je tak vše, co s tím můžeme dělat.
Dalším nebezpečím je, že ačkoliv mladí bývají v principu vzpurní, v politických preferencích podle zjištění politologů často slepě kopírují rodiče. Určitě se najdou i tací, již volí ve smyslu – děda ti přidá pár tisíc na nové lyže, ale hodíš mu tam to jeho srdci drahé hnutí ANO či jinou v rodině favorizovanou stranu. Nepopírám, že se určitě někde najde dredatá rebelka, která bude na truc volit třeba Piráty navzdory faktu, že celá jejich spořádaná rodinka hlasuje vždy pro lidovce, ale to jsou ty zmíněné bílé vrány.
Kopíruje Rakušan Rakušany?
Na Rakušanově návrhu ale spatřuji i jistá pozitiva. Dnešní mladí biologicky rychleji dospívají, což potvrzují i vědecké výzkumy. Otázkou ovšem pak je, proč STAN navrhuje 16 let pro obě pohlaví rovnostářsky, když je dlouhodobě známo, že dívky dospívají dříve než hoši? Proč předseda Rakušan nenavrhuje např. 15 či 16 let pro ženy a 17 pro muže? Odůvodnil to někde?
Vít Rakušan se možná inspiroval u Rakušanů. U našich jižních sousedů se totiž již více než deset let aktivně voleb účastní už šestnáctiletí. Nicméně je otázkou, zda a případně o kolik to rakouskou politickou scénu zkvalitnilo.
Snížení věkové hranice je jistě hodno společenské diskuze, nicméně si myslím, že s jeho zavedením do praxe není třeba pospíchat. Mám důvodný pocit, že se jedná jen o změnu pro změnu, a ne o potřebný společenský krok. Naše právo se mění více než často a neradno do něj zasahovat ještě v dalších „odkladných“ případech. Všeho s mírou – i volebních reforem.
Autor je právník.
