Demonstrace Tomia Okamury proti diktátu EU za účasti kapely Ortel a politiků Le Penové a Wilderse

Demonstrace Tomia Okamury proti diktátu EU za účasti kapely Ortel a politiků Le Penové a Wilderse Zdroj: Zbyněk Pecák

Demonstrace Tomia Okamury proti diktátu EU za účasti kapely Ortel a politiků Le Penové a Wilderse
Demonstrace Tomia Okamury proti diktátu EU za účasti kapely Ortel a politiků Le Penové a Wilderse
Demonstrace Tomia Okamury proti diktátu EU za účasti kapely Ortel a politiků Le Penové a Wilderse
Demonstrace Tomia Okamury proti diktátu EU za účasti kapely Ortel a politiků Le Penové a Wilderse
Demonstrace Tomia Okamury proti diktátu EU za účasti kapely Ortel a politiků Le Penové a Wilderse
62 Fotogalerie

Okamurova SPD přitahuje i primitivní extremisty a neonacisty. A to ji zničí

Viliam Buchert

Tomio Okamura i další představitelé hnutí Svoboda a přímá demokracie se zaklínají tím, že jejich strana není extremistická, rasistická a antisemitská. Ovšem někteří příznivci této parlamentní strany dokazují pravý opak. Ukázalo se to i při čtvrteční demonstraci tohoto subjektu na pražském Václavském náměstí. Tam se také hajlovalo a objevily se i nacistické symboly. SPD tak následuje někdejší Sládkovy republikány a Dělnickou stranu, která byla v roce 2010 soudně rozpuštěna. Přitahováním radikálů si ale Okamura kope vlastní hrob.

SPD i podle zprávy o projevech extremismu za rok 2018, kterou zpracovalo Ministerstvo vnitra, „zastínila tradiční pravicové extremisty, jejichž význam naopak postupně upadal“. Samojediný vůdce strany Tomio Okamura to označil za „plácání nesmyslů a výmyslů“. Fakta ale hovoří přesně opačně.

Policie například po čtvrteční demonstraci na Václavském náměstí identifikovala muže, který tam hajloval. Pohyboval se mezi příznivci SPD a strašlivé na celé věci je, že hajloval přímo před policisty, kteří ale hned nezasáhli. Reportér Reflexu pak natočil mezi stoupenci SPD paní, která měla na krku několik přívěšků s hákovými kříži. K tomu jen tolik, že pokud pořád existují hlupáci, kteří vůbec neznají historii, tak je to pro naši zemi velmi nebezpečné. Vždyť němečtí nacisté měli v plánu i částečné vyhubení českého národa. Kdo se přesto ztotožňuje s nacistickými symboly, nemá všech pět pohromadě.

Video placeholder
Demonstrace Tomia Okamury proti diktátu EU za účasti kapely Ortel a politiků Le Penové a Wilderse • Martin Bartkovský

Balda, Staník, Rozner jsou jen ti nejviditelnější

Okamura a další představitelé SPD mohou o těchto excesech tvrdit cokoli, ale radikální rétorika jejich hnutí přitahuje extremisty, kteří se na něj nalepili. To je realita. Příkladem může být nedávné odsouzení důchodce Jaroslava Baldy, který pokácel dva stromy na železnici a způsobil tím dvě nehody vlaků, při nichž jen shodou náhod nebyl nikdo usmrcený či zraněný. Pan Balda, sympatizant SPD, chtěl své skutky svést na muslimské migranty, a vyvolat tak ve společnosti strach z migrace. SPD nese za jeho činy nepřímou odpovědnost. To není plácání nesmyslů, jak se snaží tvrdit Okamura.

V minulosti například bývalý tajemník SPD Jaroslav Staník na půdě Poslanecké sněmovny dokonce prohlásil, že by posílal menšiny do plynu. Známý je i výrok poslance Miloslava Roznera, který nazval koncentrační tábor v Letech „pseudokoncentrákem“. Taková relativizace válečných zrůdností, kterou někteří lidé v souvislosti s táborem v Letech vypouštějí z úst, je odporná.

Přímá cesta na propadliště politických dějin

Na čtvrteční demonstraci vystoupil také Tomáš Hnídek se svojí kapelou Ortel. Je to ten samý člověk, který byl v 90. letech bubeníkem plzeňské neonacistické skupiny Conflict 88 (čísla v názvu odkazují na nacistický pozdrav „Heil Hitler“). Ortel-Hnídek tvrdí, že za svoje účinkování v Conflictu 88 se nijak nestydí. Jenže tato kapela v písni „Sláva vítězům“ zpívala: „Kdo vyhrává, stává se vůdcem a usedá na trůn! Sláva vítězům! Heil! Heil!“ V jiné zase posílala „Židy do plynu“. Ve čtvrtek zahrál Ortel na Václavském náměstí, před tím, než vystoupil Okamura, i skladbu Defenestrace. V ní kromě jiného zní: „Každej z vás je pak sám svýho štěstí strůjce, zvláštní dar byl nám dán, že následujem vůdce.“ Kterého vůdce? Hitlera? Nebo Okamuru?

SPD sice tvrdí, že někdo o ní plácá nesmysly a šíří výmysly, ale ve skutečnosti svými postoji a rétorikou k sobě láká extremisty. Není to na české politické scéně nic nového, existuje část voličů, která se k podobným hnutím už třicet let upíná. Nakonec ale podobné strany vždy skončily v propadlišti politických dějin. Okamura a spol. na tom také usilovně pracují.