Vladimír Pikora: Než přejdeme na euro, budeme mít měnu Facebooku
V několika posledních letech vidíme brutální tlak proti hotovosti. Stále rychleji se roztáčejí kolečka digitální ekonomiky, kde hotovost není třeba. To dává argumenty mnoha lidem, proč hotovost úplně zrušit. Neuvědomují si, jaký význam má hotovost pro svobodu a demokracii. Velmi mě proto potěšilo, že Švýcarsko jako země bank vydává novou bankovku s neuvěřitelnou hodnotou tisíc franků. Tím jde proti světovému trendu.
V EU vidíme ústup od plateb hotovostí. Největší eurovou bankovou je pětistovka. Ta je sice stále platná, ale končí se s jejím tiskem. Největší novou bankovkou tak bude 100 eur, což je poloviční hodnota než u naší pětitisícovky. Časem nejspíš skončí i stovka.
Klasické argumenty proti bankovkám jsou boj s terorismem, praní špinavých peněz, kriminální činnost, vyhýbání se daním a podobně. A existují i naprosto ulítlé argumenty, jako že fyzické peníze nejsou „hygienické“ či jsou neekologické. Ano, jsou nehygienické, a přesto tu jsou už tisíce let.
Rušení hotovosti je po celém světě pochopitelně vodou na mlýn karetním společnostem. Například v roce 2020 by měl v Česku odstartovat takzvaný bezhotovostní fond, který má podporovat rozšiřování bezhotovostních plateb. Můžete hádat, zda i u nás za ním krom jiného nestojí náááhodou nějaký vydavatel platebních karet.
Pochopitelně bezhotovostní peníze podporuje i stát. Digitální peníze za sebou totiž nechávají stopu. Těžko se pak někdo vyhne neplacení daní. S digitálními penězi logicky není třeba buzerace typu EET. Ano, je to absurdní, stát nejprve dotlačí podnikatele do EET, aby se za pár let ukázalo, že papírové peníze stejně končí a kontrola plateb bude ještě dokonalejší.
Otázkou je, zda by něco takového měla podporovat i centrální banka. Ta má monopol na tisk hotovostních peněz. V minulosti by takový nápad určitě zatrhla. Jenže dnes jsme jinde. Evropská centrální banka má už řadu let svou klíčovou úrokovou sazbu zápornou a stále nemůže pořádně nakopnout ekonomiku. Před pár lety by se jí hodilo, aby měla opravdu výrazně záporné úrokové sazby, ale to by technicky nešlo, protože by potom nikdo neukládal peníze do bank. Představte si zápornou desetiprocentní sazbu. Dáte do banky 100 korun a banka vám vrátí 90 korun... Z bank by zmizely vklady. Něco takového dnes není možné, ale centrálním bankám by se to hodilo.
I na to se ale dá vyzrát. Pokud hotovost zrušíte, musí mít peníze v bance každý. A o to jde. Najednou by centrální banka získala větší vliv nad měnovou politikou. Ovládala by vaše peníze. Donutila by vás utrácet. A tím by ekonomiku uměle a fiktivně rozhýbala. Navíc obecně platí, že lidé mají tendenci utrácet bezhotovostní peníze víc než hotovostní. Když vidíte, jak peníze z peněženky mizí, víc se krotíte v nákupech. Takže i maloobchod bude jásat. Hotovost je navíc konzervativní, a proto se nelíbí mladým liberálům, kteří chtějí vše za všechny řídit.
Ovšem ve chvíli, kdy je nízká inflace, což nyní ve Švýcarsku je, není třeba ukládat peníze do banky. Můžete je mít doma. A Švýcaři je doma taky mají. Švýcaři ukazují, že jsou kupříkladu oproti Švédům konzervativní i v platbách. Průzkum centrální banky z roku 2017 ukazuje, že lidé provádějí 70 % transakcí v hotovosti. Ve Skandinávii je naopak většina transakcí provedena kartou.
Pikantní na tom je, že Švýcaři zcela vyvracejí informace jiných centrálních bank o kriminalitě s hotovostí. Tvrdí, že kriminalita s velkými i malými bankovkami je podobná. To jsem snad ještě neslyšel. Je divné, aby byla v rámci Evropy o tolik různá zkušenost s kriminalitou. Spíš se zdá, že tady lobbistům za bezhotovostní ekonomiku pšenka nekvete.
Možná, že jsou Švýcaři prozíravější než zbytek Evropy. Chápou, že pro Švýcarsko jsou banky důležitější než pro jiné evropské země. Každý správný diktátor zde má po desetiletí uložené peníze. A je to už staletá tradice. Představa, že budoucí digitální peníze budou stále spojené se stávající platební kartou, je ovšem naivní. Moderní svět bude jiný. Bude internetový.
Proč by společnosti jako Apple zaváděly infrastrukturu pro platby a používaly jen stávající měny? Proč do toho krásného byznysu tahat banky, aby si také něco ukously? Banky v dnešní podobě možná jednou nebudou třeba.
Budete mít účet u dominantní společnosti, jako je třeba Apple, a díky ní budete mezi sebou platit jejími penězi. Stát, centrální banka i bankovní soustava vypadnou ze hry. Možná to nebude Apple, možná to bude třeba Facebook. I ten může mít své peníze, které si budeme posílat zprávami. Žádný drahý a pomalý platební styk. Budeme kolečkem korporace. Zavedení eura je proto možná zbytečná diskuse, protože vše nakonec pohltí korporace, která kontroluje stále větší část ekonomiky. Společnosti jako Apple, Facebook a další mohou být mnohem větším kolosem než dnes. Mohou být i globální bankou. Národní měny pak budou jen na placení daní.
V každém případě nám hotovost dává víc svobody, než si mnozí lidé dnes umí představit. Bez hotovosti budeme možná víc uživatelé nějaké aplikace než občané. To je hrozbou i pro demokracii. Ten, kdo ovládne jako korporace naše peníze, bude vládnout. Vítám proto na světě novou bankovku jako kotvu svobody.
