Vláda, nebo trhací kalendář? Drolící se kabinet je důkazem Babišova i Hamáčkova personálního amatérismu
Kabinet Andreje Babiše na konci května opustí ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD. Jde již o šestou rezignaci nebo odvolání ministra z druhé vlády premiéra Babiše. Na to, že tato vláda není ještě u moci ani rok, je šestý končící ministr velice tristní výsledek. Je to další důkaz totálního personálního amatérismu šéfů obou koaličních stran, ale i personální bídou uvnitř stran samotných.
Když k tomu přičteme jména ministrů, kteří byli v první jednobarevné Babišově vládě a do druhé se už nedostali, začíná to připomínat telefonní seznam. Karla Šlechtová (i se svým psíkem) či Robert Pelikán už upadli v zapomnění, Martin Stropnický se raději takticky stáhl na ambasádu do Izraele.
A pak už to nabírá na obrátkách a za nimi do nicoty rychlým krokem následuje i umíněná plagiátorka Taťána Malá, neschopný dopravák Dan Ťok, servilní a komunikačně neschopná Marta Nováková či Jan Kněžínek, který od samého začátku vlastně ani ministrem spravedlnosti být nechtěl. A ať jsme úplní, za ČSSD řadu popravenců doplňuje rovněž diplomku opisující Petr Krčál a nyní Antonín Staněk, který zase nadělal paseku v kulturních institucích a poštval proti sobě kulturní veřejnost.
Sliby, chyby
Zkrátka co ministr, to pořádná polízanice a tak trochu i ostuda. Ale jak pro koho. Zatímco obyčejný člověk by se po tom všem stranil a chodil by pomyslnými kanály, politici mají jiný žaludek. Ono je to dáno tím, že do politiky jdou primárně vydělávat peníze. Z jejich pohledu to není služba státu, ale klasický job. A když jeden skončí, druhý se najde hned poblíž. A třeba i opět ve službách státu.
Když loni před začátkem léta Babiš s Janem Hamáčkem (za vydatného přispění svých věrných komunistických přátel) sestavovali vládu, měli ústa plná o tom, jak se bude makat, jací jdou do vlády odborníci a že vyčistí chlív po předchozích vládách tradičních stran. A výsledek? Jsou na tom ještě hůř než za dob, které tak hlasitě kritizovali.
Bídná personální základna
Tristní zde však je ještě jedna skutečnost. Hnutí ANO funguje už od roku 2011 a bylo či je již ve třetí vládě. Historii ČSSD netřeba připomínat. Je však tristní, že právě tyto strany, které jsou u lizu a tudíž lákají do svých řad mimo jiné i nejrůznější mocichtivostí pokřivené lidi, mají tak bídnou personální základnu.
To se projevuje tím, že do vlády nominují neschopné či nešikovné lidi. Ti jsou samozřejmě loajální až za hrob a za teplý flek a jeho udržení jsou schopni říkat cokoliv, ale stav této země a vládní politika tím velice trpí. Nejhorší však na tom je zjištění, že pár podobných neschopů či amatérů ve stávající vládě stále ještě zůstává. Otázka pak je logická: Kdo přijde na řadu příště?
