Babiš nenahradil v Bílém domě Zemana. Ukázalo se, že Trump to měl celé vymyšlené jinak
Dlouho se spekulovalo o tom, proč americký prezident Donald Trump odmítl pozvat do Bílého domu Miloše Zemana, i když Pražský hrad to v minulosti několikrát avizoval. Nakonec jel za Trumpem v březnu s velkými fanfárami premiér Andrej Babiš a vypadalo to, že je to jakási „náhrada“ za českého prezidenta. Jenže jak se ukázalo, Babišova cesta se uskutečnila proto, že vůdce USA „vyřídil“ v krátkém čase návštěvy všech předsedů vlád střední Evropy. Se Zemanem to nemělo nic společného.
Andrej Babiš se s Donaldem Trumpem setkal v Bílém domě 7. března a některá média i někteří čeští diplomaté to prezentovali jako něco, co nahradilo údajné pozvání Miloše Zemana. Možné setkání českého prezidenta s americkou hlavou státu totiž oznámil Pražský hrad už na začátku prosince 2016. Pak se prý jednalo o vhodném termínu a Zeman dokonce v červnu 2017 prohlásil, že americký prezident mu poslal dopis, ve kterém „se omlouvá za posunutí termínu naší schůzky“. Trump ale svůj český protějšek nakonec nepozval. Začalo se spekulovat o tom, že si vybral místo něj Babiše. Nevybral. Vybral si zástupce celé střední Evropy. Proto se náš předseda vlády v Bílém domě nakonec letos ocitl.
Trump dával delší dobu při svých setkáních v Bílém domě logicky přednost daleko významnějším návštěvám (z Francie, Japonska, Velké Británie, Saúdské Arábie, atd.). Na méně důležité (pro Ameriku) země přišel čas až teď. A v rámci této strategie se dostalo i na Andreje Babiše.
Zájmy Bílého domu
Trump moc dobře ví, že praktickou moc realizují v mnoha evropských státech právě premiéři a ne prezidenti. Proto se zcela pragmaticky rozhodl pro ně. Navíc Zemanova pročínská a proruská politika mu nehraje do not, stejně jako jeho obhajoba firmy Huawei, se kterou je Washington ve velkém sporu. Bílý dům také daleko více řídí obchodní strategii státu než předchozí vláda Baracka Obamy, a proto potřebuje jednat s výkonnou mocí, ne s „kladečem věnců“, jak se říká. Například administrativa USA (a její jednotliví velvyslanci v různých zemích světa) teď velmi pozorně sleduje strategické vojenské dodávky. V tom by jí nepomohl Zeman, naopak Babiš může.
Premiéři menších zemí střední Evropy proto defilovali letos v Bilém domě jako figurky na pražském orloji.
Střední Evropa v Bílém domě
Rakouský kancléř Sebastian Kurz dorazil do Bílého domu 20. února. Český premiér Andrej Babiš pak 7. března. Slovenský předseda vlády Peter Pellegrini je následoval 3. května a maďarský šéf vlády Viktor Orbán to završil 13. května. Protože Trump už dávno předtím navštívil Varšavu, Poláky již měl za sebou.
Země střední Evropy tak dostaly, co potřebovaly, a americký prezident si mohl v pomyslném diplomatickém seznamu odškrtnout další oblast světa. Nikdo nikomu nemusí závidět, na všechny se dostalo. S Babišem, Pellegrinim i Orbánem jednala americká delegace například právě o dodávkách zbraní.
Zda někdy do Bílého domu zavítá i prezident Zeman, to je ve hvězdách, vysoce pravděpodobné ale je, že v tomto Trumpově volebním období nikoli. Pokud by byl americký excentrický prezident opět zvolen v příštím roce, možná, že by se o tom dalo uvažovat, ovšem i to je spíše nepravděpodobné. Naopak u českých premiérů je tato možnost otevřená.
