Digitální ekonomika je prospěšná i pro ty, kdo ji nepoužívají. Proč díky ní bohatneme všichni?
Nedávno jsem se bavil s jedním ze studentů o digitální ekonomice a vysvětloval mu své nadšení z toho, že poslanci v prvním čtení schválili zákon deregulující podmínky v taxislužbě. Mám upřímnou radost z toho, že digitální nástroje dohledu nad kvalitou služby se konečně dostaly na úroveň historických přežitků, jakým je třeba taxametr. Student se mě zeptal: „No jo, ale já taxíky nepoužívám, co z toho mám já?“
Krásně mi tím nahrál na vysvětlení toho, v čem tkví největší přínos digitální ekonomiky. Ten není jen v tom, že mně jako uživateli dává nepřeberné možnosti v lepším rozhodování, šetří náklady, umožňuje kontrolovat kvalitu nebo se dokonce z „gauče“ zapojit do non-stop probíhající nabídky a poptávky a vydělávat peníze přímou participací, ale dotýká se mě i nepřímo.
Můj známý ve Helsinkách má v kavárně s knihovnou neustále plno i proto, že lidé nemusí trávit čas zbytečným papírováním s úřady, a mají čas na to užít si svůj volný čas. Jeho soused, který provozuje bio řeznictví, jezdí novým autem i proto, že lidé v jeho digitalizované zemi s vysokou přidanou hodnotou mají vysoké příjmy a mohou si dovolit investovat peníze do kvalitních potravin. Můj spolužák, který pracuje jako trenér ve fitku a výživový poradce, má díky všeobecné dostupnosti informací o výhodách zdravého životního stylu spoustu nových klientů… Jiný kamarád pracuje ve výborné IT firmě u něj v rodné vesnici, protože díky světu nul a jedniček se majitelé firmy rozhodli jít z drahého hlavního města na levnější a čistší venkov. Já, jako jejich zákazník, kolega nebo obchodní partner, se těším z kvalitních služeb, mám inspiraci mezi kolegy žijícími zdravě a tak dále, a tak dále.
Digitálnější = efektivnější
Asi chápete, co tím myslím. Nemusíte být zrovna Bill Gates, abyste rozpoznali, že bohatnete na digitální ekonomice. Díky jejím výhodám na ní totiž bohatnou všichni. Vezměme si například index měřící digitalizace států EU (DESI) a index měřící kvalitu života (QoLI). Mezi prvními deseti nejvíce digitalizovanými zeměmi v Evropě se dlouhodobě vyskytuje šest až osm zemí, v nichž mají obyvatelé nejlepší podmínky k životu – jsou bohatí, mají dobré životní prostředí, dožívají se vysokého věku, stát jim garantuje bezpečnost či dobré veřejné služby.
To není náhoda. Digitálnější znamená efektivnější. A efektivnější znamená za jednu utracenou korunu více užitku pro všechny. Jakýkoliv zákon, který posune zemi z analogového světa do světa digitálního, je skvělý. A nejen jeho předkladatelé, ale každý, kdo mu pomůže v život, zaslouží velké díky.
Autor je advokát a vysokoškolský pedagog, působí jako předseda správní rady Liberálního institutu.
