Absurdita: Poslanci taxikářům možná nezruší zkoušky z místopisu. Proč jdou zákonodárci proti proudu času?
Relativně nedávno psal můj kolega pro Reflex.cz zajímavý komentář, v němž v kontextu pozitiv digitalizace chválil poslance za podporu zákona deregulující trh taxislužeb v České republice. Diskusí o tom, jak je současná regulace taxi přebujelá a zároveň neefektivní, se v uplynulých měsících na různých místech odehrály stovky.
Předpokládal jsem, že každý soudný člověk musí podporovat stav, kdy je zastaralá a zbytečná regulace „lidským faktorem“, pokud její funkci přebírají digitální technologie, z legislativy vypuštěna. Ale zřejmě jsem se mýlil.
Při dnešní neformální debatě s jedním z členů Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jsem se dozvěděl, že do novely zákona o silniční dopravě načetli hned dva poslanci (poslanec ANO + poslanec Pirátské strany) pozměňovací návrhy, které požadují navrácení institutu taxikářských zkoušek do textu zákona.
Opět se tedy budeme bavit o tom, že navzdory existující technologii GPS navigací, na které se každým dnem spoléhají profesionální řidiči, záchranáři, armády a další, navzdory možnostem online kontroly optimální trasy řidiče v reálném čase i ex-post budou zájemci o vstup do odvětví přezkušováni z místopisu a lá kde je ulice Táborská a kde je ulice Táboritská.
Ať vybere zákazník
Jak plyne z naší nedávné studie, která na kůži figuranta reálně posuzovala administrativní náročnost a další úskalí vstupu fyzické osoby do odvětví taxi, současný systém zkoušek je charakteristický třeba nárazovým biflováním obrovského množství informací (z nichž většinu každý po zkoušce zapomene) nebo existující subjektivitou ústní části zkoušky, zato však nijak nedeterminuje vyšší ochranu spotřebitele. To, že pověst taxi v Praze navzdory zkouškám dávno překročila hranice republiky, je toho nejlepším (nebo vlastně nejhorším) důkazem...
Kdepak. Jsou to právě digitální technologie, na jejichž rozvoj je třeba sázet a na jejichž bedra je třeba s díkem naložit to, v čemž regulátoři desítky let selhávali. Povinné taxikářské zkoušky jsou přežitek, který je nutný odmítnout. Jestli je někdo chce absolvovat dobrovolně a díky tomu mít na trhu konkurenční výhodu, nechť magistrát klidně zkoušky organizuje a chlebíčky pro členy komise kupuje i nadále. Však zákazníci nejlíp ukáží, zda jsou ochotni akceptovat vyšší cenu služeb u řidiče, který z hlavy ví, kde leží ulice Nádražní a kde ulice K Nádraží, nebo raději zaplatí nižší cenu u řidiče jedoucího podle nejlepší aktuální trasy díky online navigaci vozu.
Autor je ekonom, pracuje v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA).
