Karel Steigerwald: Babiš, Benešová, demonstranti… Kdo rozvrací stát, kdo ne

Podává obvyklý výkon politika, který je řízen jinou logikou, známou jen politikům, nám ne. Operuje se lží, protože je to účinná strategická zbraň. Kdo to neví, řekne chybně: Je hloupá nebo zešílela. Ne, koná jejich spravedlnost. Dali jí na to ministerstvo.

Onačejší hoši

Je to poslední postava z nekonečné řady politiků všech stran, kteří se dobrovolně ztrapňovali před ní. A není poslední. Laskavý čtenář (nevím, jestli ještě existují laskaví čtenáři) si jistě na ten průvod vzpomene. Některé politiky to stálo kejhák, jako třebas předsedy vlády Grosse a Nečase, jiní, jako Zeman, jsou onačejší hroši. Začali lží a lžou dodnes. Přesto jsou nahoře, po studu ani stopy. Už to vypadá, že u politiků se s otrlostí počítá a také se počítá s tím, že politici nejsou schopni rozluštit ani nejjednodušší zápletky. A že nejúspěšnější pracovní metou je přihazovat na jasný případ další a další pitomosti, až se v té hromadě nevyzná ani prase. Když politik něco ukradne, hned řekne: To jsou předvolební útoky nepřátel, ačkoliv každý vidí, že kradl on, ne ti nepřátelé.

Babiše obviňují u nás doma i v Bruselu už několik let z nejvážnějších podvodů a zlodějen. Babiš nedává argumenty, má jen pokřik. Lži, samé lži! Ale proč, k sakru, už dávno nešel před soud, aby ta obvinění vyvrátil? Proč se nechce obhájit a dokázat, že nepřátelé lžou? Jedním rozsudkem by je rozdrtil. Copak nemá dost odvahy servat se o svou poctivost jako občan i jako šéf státu? Máme na trůně uskřinutého zbabělce, nebo statečného poctivce, který křičí: „Já chci k soudu!“? Už jsem se na to ptal stokrát.

Jdi k soudu