Andrej Babiš si myslí, že si nás může koupit. Rozdává přitom peníze jiných
Ti Češi jsou ale nevděčníci. Podle premiéra Andreje Babiše jim stát dává stále více peněz, ale oni místo vděku chodí demonstrovat. Na to Babiš není zvyklý a zároveň tak mimoděk ukazuje, jak si představuje výkon své moci. Nejraději je totiž v situacích, kde mu do toho nikdo nemluví, nepřekáží a neodporuje mu. A hlavně se na nic neptá. Příznačný je fakt, že na toto uplácení lidí (i tak to lze nazvat) používá peníze všech daňových poplatníků. Tedy i těch, kteří mu nemohou přijít na jméno a jenž chodí na demonstrace proti němu. A od státu nic nedostávají.
Člověk má z toho pocit, že čím víc peněz pumpujeme, tím víc jsou lidé nespokojeni. Je to zvláštní situace, řekl Babiš na konferenci ekonomických diplomatů. Neopomněl vyčíslit úspěchy své vlády a vyzval přítomné, kteří se neorientují ve zprávách z médií, ať mu napíší e-mail nebo SMSku, že jim poradí. Tedy spíš jeho PR tým.
Ale zpět k penězům, o které jde vždy až v první řadě. Premiér si zkrátka myslí, že když jeho vláda zvýší penze, minimální mzdu, platy státních zaměstnanců a zavede slevy na jízdném pro děti a seniory, všichni před ním budou padat na kolena, velebit ho a doma oprašovat jeho podobizny jako vzácné relikvie. Že ho všude budou vynášet do nebes, přehlížet jeho průšvihy a veškeré poukazování na jeho poklesky a přešlapy budou vnímat a interpretovat jako zlou kampaň, která ho má dostat z politiky. Nemálo lidí má vnímání takto nastavené, a proto se Babiš stále hřeje na výsluní.
Je tu však druhá skupina lidí (a ta se razantně zvětšuje), kteří se takto uchlácholit nenechají, mají vlastní rozum a k dění kolem sebe přistupují kriticky. Ti vidí, že současné zlepšení ekonomické situace České republiky není žádná zásluha Andreje Babiše ani jeho vlády, ale především výsledek práce firem a jejich zaměstnanců (v ideálních makroekonomických podmínkách doma i v okolních zemích). A pro podniky je pak zcela nejlepší, když se vláda do ekonomiky vůbec neplete a nezapleveluje ji byrokracií, výjimkami, předpisy či regulacemi. Navíc navyšování platů ve státní sféře či penzí se také musí z něčeho zaplatit. Především z daní z činnosti privátního sektoru.
Nejhorší na tom však je skutečnost, že Babiš se chová, jako by příjmy státu a celý rozpočet byly jeho osobní kasička a vše, co z ní vydá, prezentuje jako by to ze svého vydával on sám, maximálně se svým hnutím ANO. Babiš a jeho ministryně financí Alena Schillerová přitom spravují finance celé země. Do společného měšce přispívají i lidé, kteří Babiše nebo Miloše Zemana nemohou vystát a chodí i na protibabišovské demonstrace. Navíc tito lidé většinou od státu nic nedostávají a nečerpají žádné výhody, úlevy či příspěvky. Z logiky věci pak oni ani nemohou být příslovečnými nevděčníky.
Andrej Babiš všude do omrzení omílá, že jeho hnutí je pro všechny. Samozřejmě, že to není pravda. Podporovatelé ANO spíš začínají tvořit masovou uzavřenou sektu, kde se všichni vzájemně utvrzují, že myšlenky jejich šéfa a boha jsou správné a ti, kteří s nimi nesouhlasí, jsou zlí, nepřejícní a jsou součástí kampaně proti němu. Uvnitř této sekty není dobré se na cokoliv ptát a s něčím nesouhlasit, nýbrž následovat toho prvního vpředu, slepě papouškovat stokrát vyvrácené nesmysly anebo se raději nevyjadřovat k ničemu.
Čas od času v televizi proběhnou reportáže, kde se obyčejných lidí reportéři ptají, proč volí a podporují Babiše. Je to velice žalostný pohled. Ti lidé to nevědí a nejsou schopni dát dohromady alespoň jeden kloudný argument. Přitom by mohli zmínit růst platů ve státní sféře, zvýšení důchodů nebo slevy na vlaky a autobusy. Ale oni neřeknou nic, vůbec nic. Nebo z nich vypadne, že mají práci, doma plnou ledničku a že se v Česku nekrade jako v minulosti. Přitom ANO nyní má obdobných kauz jako máku a je vidět, že v mnoha ohledech si už vůbec nezadává s šíbry z jiných stran v minulosti.
Je jasné, že tito lidé nikdy proti Babišovi protestovat nepůjdou. Premiér však může být spokojen ještě z jednoho důvodu. U těchto lidí už se mu podařilo ovládnout jejich myšlení (no, spíš uvažování) a nestálo ho to ani korunu. Jeho věrní za ním půjdou zadarmo. A těm ostatním zkrátka občas něco musí přihodit, aby zůstali tou mlčící většinovou masou, do ničeho se nepletli, a pokud náhodou půjdou volit, aby to hodili spíš jemu než ostatním („tradičním a zkorumpovaným“) stranám.
