Boj o šéfa Evropské komise vrcholí. Česku a zemím Visegrádu by se prý líbila Bulharka Georgievová
Jednou ze nejdůležitějších otázek, který vyvstala po květnových volbách do Evropského parlamentu, je obsazení postu předsedy Evropské komise, kterou dnes vede kontroverzní Lucemburčan Jean-Claude Juncker. Dlouho se zdálo, že hlavním favoritem je Němec Manfred Weber, který zastupuje EPP (Evropská lidová strana), nejsilnější frakci v europarlamentu. Jenže mnoho evropských zemí, včetně Česka, Webera odmítá. Skupině V4 by se podle zákulisních informací naopak líbila na nejvyšším postu Bulharka Kristalina Georgievová (65), výkonná ředitelka Světové banky, která byla do konce roku 2016 místopředsedkyní Evropské komise.
Další zásadní jednání premiérů a prezidentů členských zemí Evropské unie o předsedovi Evropské komise proběhne na mimořádném summitu v neděli 30. června. Například český premiér Andrej Babiš několikrát zopakoval, že systém takzvaných spitzenkandidátů (mezi ně patří i Weber) je nepřijatelný. „Pro nás je důležité, aby to byl někdo, kdo rozumí našemu regionu, chápe naše pozice a aby jen nekritizoval naše pozice či přístup, například ke klimatu,“ prohlásil před několika dny Babiš.
Proč Georgievová?
Tím, kdo by měl „rozumět“ našemu regionu, je podle dobře informovaného webu Politico bulharská ekonomka a politička Kristalina Georgievová, která je v současnosti výkonnou ředitelkou Světové banky. Ta byla od roku 2010 až do konce roku 2016 dvakrát eurokomisařkou a v druhém období i místopředsedkyní Evropské komise. Takže fungování tohoto orgánu velmi dobře zná.
Georgievová je respektovaná ekonomka, je považována za dobrou vyjednavačku a hovoří bulharsky, anglicky, francouzsky a rusky. Za její problém ale označuje Politico to, že dnes nezastává na bulharské politické scéně nějakou silnou pozici a že někteří vlivní hráči v Bruselu jí vyčítají, že odešla z Evropské komise do Světové banky v polovině svého funkčního období. Tedy, že vlastně „utekla“. Na druhou stranu by to byla první žena na tomto postu. Zda by ale něco takového připustily Francie a Německo, dva nejvlivnější hráči EU, o tom se dá pochybovat. Visegrádská skupina by pro ni musela hledat podporu i jinde, a to je zřejmě nesplnitelný sen.
V nejrůznějších spekulacích se pak jako další možní kandidáti navíc objevují daleko silnější konkurenti.
Přetlačovaná o předsedu
Kromě již vzpomínaného Manfreda Webera, kterého na post tlačí německá kancléřka Angela Merkelová (Německo mělo tuto funkci v držení naposledy v letech 1958-1967), se objevilo podle Politico hned několik dalších významných kandidátů a kandidátek.
Často se objevuje jméno Francouze Michela Barniera, který je hlavním vyjednavačem Evropské unie pro Brexit. U něho nikdo nepochybuje o tom, že by byl daleko lepším předsedou Evropské komise než Juncker, ale když se francouzský prezident Emmanuel Macron snažil torpédovat Webera, prý se nedá předpokládat, že ho podpoří Němci.
Jako možný kompromis pro velké i menší země EU je zmiňován bývalý europoslanec a někdejší finský ministr financí a premiér Alexander Stubb, který je dnes místopředsedou Evropské investiční banky. To by mohl být i člověk, který by více mohl vyhovovat zemím Visegrádu.
V českých médiích se spekulovalo také o tom, že kandidátem na předsedu za V4 by mohl být slovenský prezidentský kandidát a místopředseda současné komise Maroš Ševčovič. To je ale spíše nesplnitelné přání. Ševčovič by ale jako zkušený diplomat mohl být možná zajímavým tipem na šéfa evropské diplomacie, na kterém se v posledních letech moc neprosadila Italka Federika Mogheriniová.
Slabší výsledek sociálně demokratických stran v eurovolbách potopil podle všeho i šance nizozemského místopředsedy komise Franse Timmermanse. Některých členským státům se navíc nelíbí jeho vstřícný přístup k masové migraci.
Dále se objevují jména irského premiéra Leo Varadkara, který ale podle jeho kritiků nemá na post šéfa Komise dostatek zkušeností. Francouzka Christine Lagardeová, generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu, je naopak mimořádně zkušená, ale nemá žádné větší kontakty v Bruselu. Sice řekla, že ji zájem některých lidí těší, ale že zřejmě zůstane v měnovém fondu.
V souvislosti s postem předsedy Evropské komise se pak podle Politica objevila i jména Petera Altmaiera, německého ministra ekonomických věcí a energetiky. Dále chorvatského premiéra Andreje Plenkoviće a sympatické a populární chorvatské prezidentky Kolindy Grabarové-Kitarovićové. Jenže Chorvatsko není ani členem eurozóny, ani není zatím v Schengenském prostoru, což je považováno za deficit. Ke jménu Donald Tusk, který je dnes předsedou Evropské rady, má zase zcela zásadní výhrady polská vláda, takže šanci nemá.
Kdo to nakonec bude?
Dá se předpokládat, že pokud kancléřka Merkelová neprotlačí Manfreda Webera, což se zdá téměř jisté, tak dojde jako obvykle k nějakému kompromisnímu řešení. Předsedou Evropské komise by se tak mohl stát spíše zástupce střední či malé členské země, která je ale současně v eurozóně. Pokud totiž odejde z EU Velká Británie, tak budou mít země, kde se platí eurem, hlasovací většinu a toho se budou snažit využít. Zda u porcování evropského medvěda pak něco významného zůstane i pro země Visegrádu, jen uvidíme. Určitě se V4 pokusí nějaké vlivné posty získat. Co z toho konkrétně plyne pro Českou republiku, se dozvíme v příštích týdnech.
Byla první ministryní německé obrany, teď míří na vrchol EU. Kdo je Ursula von der Leyenová? >>>
