Marek Stoniš: Máme se líp, ale jinak jde všechno k horšímu
Říká se, že každý z nás žije v nějaké sociální bublině, a nevnímáme proto jiný svět kolem nás. Obklopeni lidmi podobných názorů a životních postojů cítíme se komfortněji, než kdybychom museli svůj svět konfrontovat se stále novými fakty, argumenty a objevy, otřásajícími klidným přesvědčením nás a naší bubliny. Možná na tom něco je.
Nabízím ovšem ještě jednu teorii, s bublinami vzdáleně související. Podle mého musí existovat nějaký obrovský a silný paralelní svět tomu našemu, který každou vteřinu „vyvažuje“ vše, co my, současné lidstvo, zvláště pak námi zvolení politikové, pácháme. Jinak přece není možné, že podle všech tvrdých a nezpochybnitelných dat si žijeme stále lépe, zvyšuje se životní úroveň, délka průměrného života, zlepšuje se všeobecné zdraví…
Důkaz o tom, že paralelní vesmír zdravého rozumu musí existovat, je nabíledni; nejde o žádný výsledek dlouhého a složitého vědeckého bádání, které spolyká milióny eur z evropského operačního fondu na zkoumání všeobecného úpadku evropských politických elit. Stejně jako mnozí ostatní jsem prostě přesvědčen, že téměř bez výjimky je každá z voleb nově vzešlá politická reprezentace, premiér, vláda, prezident horší než ta předchozí.
Česká republika? Téměř bez výjimky. Nebudu unavovat ctěné čtenáře podrobným výčtem jednotlivých polistopadových premiérů a jejich ministrů a srovnávat je s jejich následovníky (Klaus – Tošovský – Zeman – Špidla… atd.) – ten sešup je až nápadný, a to i přesto, že náš poslední předseda vlády je schopen tvrdit, že celá polistopadová éra byla jedna velká politická krádež.
Praha? Bém – Svoboda – Hudeček – Krnáčová – Hřib. Dříve se stavěl tunel Blanka, Trojský most, vedly se megalomanské řeči, jestli v Praze chceme olympiádu, nebo ne… A dnes? Vedení Prahy nastoluje vskutku zásadní otázky: Jestli sekat trávu, nebo ne, a pokud ano, na kolik milimetrů. Jestli se na Staroměstském náměstí mohou turisté fotit s velkou plyšovou pandou, nebo ne. Okruh kolem Prahy? Rychlodráha na letiště? Byty pro lidi? Parkování? Nezbláznili jste se?
Brusel: Po volbách se rýsuje nové vedení unijních orgánů. Potácejícího se Jeana-Clauda Junckera má vystřídat německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, která ve své funkci proslula především postupnou decimací německé vojenské techniky a zaváděním gender vymožeností do řad Bundeswehru. A to jsme si mohli myslet, že hůře být nemůže.
Ale nešť, řeknu si. Přece existuje onen můj vysněný pevný paralelní vesmír, který po nástupu nových elit zase nějak „zařídí“, že se budeme mít lépe.
Jako útěcha dobré, ne?
