Klinika zpátky na scéně: Kálející ultralevice je souzena za výhružky násilím
Když chce nějaký levicový extremista zabíjet lidi či zapalovat budovy, je to samozřejmý, pochopitelný a tolerovatelný projev jeho revoluční uvědomělosti. Kdyby ovšem nějaký pravičák – třeba já – přišel s návrhem vypálit pár squatů, abychom se tam přebývajících parazitů zbavili, tak mě ještě předtím, než mě zavřou, ubije sjednocená levice a kavárna stočenou Deklarací lidských práv. Když chce zapalovat špinavá ultralevice policejní služebny, nikoho to ale nepřekvapuje, a ti samí lidé, co odsoudí libovolný ostrý názor pravice, k otevřeně násilnickým výstupům squatterů mlčí.Squatterka a kálečka do jámy z Kliniky, ultralevicová aktivistka Markéta Juřicová loni na pochodu Prague Pride nesla transparent, aby lidé (či spíše soudruzi) zapálili policii. Teď čelí soudu, za podněcování k trestné činnosti. Hrozí jí podmínka.
Žena obvinění odmítá. Policejní znalci soudí, že nápis na jejím transparentu neseném mezi homosexuály, pedofily a sadomasochisty mohl lidi ovlivnit a inspirovat je k násilí vůči policii. Přestože policejní experti v tomto oboru mívají poměrně bujnou fantazii – já například byl obviněn za šíření toxikomanie anekdotou – v případě výzev nesených v loňský nejteplejší den v Praze obvinění sedí, ty totiž skutečně k násilí vyzývaly. A to doslovně a výslovně.
Zapal fízly, co tě lízli!
Na papírovém (a tudíž ekologickém a recyklovatelném) transparentu nesla aktivistka nápis „Fuck gender, take a molotov, burn the police.“ Pro angličtiny neznalé – „Vyse* se na gender, vezmi molotov a zapal policejní stanici!“ Pro výbušniny neznalé – Molotov čili Molotovův kokteil je zápalná láhev. Vyzývat k násilí nebo hrozit násilím se opravdu nesmí. Pokud vám někdo vyhrožuje násilím a začne se k vám přibližovat, máte plně v souladu s českými zákony právo nutné obrany. Tedy k tomu použít ke své obraně proti násilníkovi rovněž násilí.
Když někdo vyhrožuje státní instituci, je to i podle mne – člověka, který státní instituce nesnáší – ještě horší prohřešek. Výzva k útokům na státní moc, v žargonu do jam kálející levice „revoluční výzvy“, totiž neohrožují jen jedince, ale celou společnost – systém, který nás chrání před násilím, co by lidé jako tahle aktivistka rozpoutali, kdyby mohli. A jámokálečka vyhrožovala policii – úřadu, který my, co na rozdíl od squatterů platíme daně, platíme proto, aby nás chránil před násilím podivných sociálně patologických subjektů, jako jsou squatteři z Kliniky.
Mezi exkrementy jako doma
Fotku s transparentem popsaným výhružkami dala na svůj Facebook Petra Anaconda Lhotáková 13. srpna 2018. A připsala: „Tímto chci velmi pěkně poděkovat všem, kdo vyslovili solidaritu s českými policisty a aktivně se zapojili do boje za policejní čest a respekt. Též děkuji médiím, která projevila neskrývaný zájem o celou kauzu. Osobu genderově neurčitou, která svírá onen inkriminovaný transparent vybízející k nenávisti a vypalování policistů vyzývám, aby se sama vyoutovala a ozvala se.“
Osoba se skutečně ozvala – na tiskovce Kliniky, předtím, než squattery po léta trvajícím boji konečně exekutor z objektu, kam se nabourali, vyhodil, zpochybňovala soukromé vlastnictví. Že by se vyoutovala jako násilnice před novináři, k tomu bohužel nedošlo – zřejmě k tomu potřebuje lidské teplo průvodu homosexuálů.
Psychologické důvody nenávisti paní (či slečny, pána, feryňáka či integrálního hermafrodita, nevím, jaké pohlaví aktivistka zrovna má) jsou zjevné. Když jsme ji začátkem roku potkali na Klinice, tak si nás celou dobu točila na mobil, plynně komunikovala s ostatními špinavci ze squattu, vystoupila na jejich tiskovce, a byla tam jako doma. A je tedy více než pravděpodobné, že je Juřicová vedle svých dalších revolučních zásluh také autorkou některého z výkalů, kterých náš štáb zmapoval na zahradě squattu plnou jámu.
Osobnosti, nemlčte
Byl jsem za život novináře na policii snad stokrát – a i když nemohu popřít imperialisticko-buržoazní podstatu našich bezpečnostních složek, tak na svou čest prohlašuji, že nas*áno neměli v žádné ze služeben, které jsem kdy navštívil. A protože squatteři by chtěli revoluční vymoženosti zavést plošně, je samozřejmé, že je nepokálené policejní služebny hnětou až k výzvám k násilí.
Přestože si můžeme ze squatterů dělat legraci na téma jejich fekálií a fetišizace soukromého majetku, je soud za násilné výhružky se squatterkou mementem. Výzvy k násilí jsou zcela nepřijatelné. Kdyby se jich dopustil kdokoliv zprava, ukřižuje jej jak levice, tak intelektuální veřejnost, tak i pseudointelektuální kavárna. Když však vyhrožuje násilím levice, je to často v pořádku. Kliniku v minulosti podpořili například dokumentaristka Helena Třeštíková nebo filosof Václav Bělohradský.
Překvapilo mě, že se tito ctihodní intelektuálové nijak nevyjádřili k jámě výkalů na zahradě Kliniky – ale možná se jim nechtělo mluvit o hovnech. Když však ultralevice, kterou dříve veřejně hájili, vyhrožuje násilím, měli by se i tito profesionálně hodní jedinci z řad pseudointelektuální kavárny vzpamatovat a ozvat se. Nebo snad pan Bělohradský s paní Třeštíkovou považují násilí zleva za akceptovatelný jev postmoderního paradigmatu?
Jak to vypadalo na Klinice, se podívejte v naší fotogalerii:
