Vladimír Pikora: Se zelenými dotacemi a zelenými daněmi vzhůru k zelenému úpadku
Němci jsou neuvěřitelný národ. Už mnohokrát překonali všechna očekávání. A to v dobrém i špatném. Nevěřil jsem, že Němci odpojí jaderné elektrárny a už je nikdy nepustí. A udělali to. Nevěřil jsem, že uspějí s obnovitelnými zdroji. A teď nechci věřit, že nám vezmou auta. Bojím se, že to zase dokážou.
Vždycky jsem Německo vnímal skoro jako kolébku automobilismu. Dokázali vyrobit jedny z nejlepších aut světa, měli know-how a díky tradici i neskutečnou kvalitu. Pak přišel jeden Jihoafričan, začal vyrábět elektroauta – a v jistém ohledu utekl Německu i s jeho víc než stoletou tradicí aut o mílové kroky.
Němci místo aby podpořili své automobilky, namydlili jim schody. Hodili tradici dieselových motorů vymyšlených mnichovským inženýrem Rudolfem Dieselem do koše a začali soupeřit s mladým Jihoafričanem. Jen k tomu přidali trochu toho evropského socialismu v podobě dotací, regulací a zákazů.
Rostoucí emisní regulace
Za vše mluví pár čísel. Evropské emisní směrnice v roce 1970 měly 20 stran, v roce 2005 už 180 stran a dnes mají 1 430 stran. Regulace začala potírat fyzikální zákony, což vyústilo v nemožnost jejího naplnění a podvody známé jako Dieselgate. Výsledkem jsou ohromné problémy automobilek. Prodeje padají, průmysl slábne.
Někomu by stačila taková zkušenost a dal by si pokoj. Ne tak Němcům. Ti jsou připraveni své plány plnit. Koneckonců soudruzi z NDR byli zvyklí plnit plán na 110 %. A tak mluví o tom, že v roce 2050 bude země klimaticky neutrální.
Přišli proto s novým návrhem. Chtějí danit CO2. Zpočátku by se za jednu tunu oxidu uhličitého CO2 mělo platit 35 eur, sazba by postupně rostla a v roce 2030 by už činila 180 eur. Pohonné hmoty tedy zdraží. V přepočtu na koruny by to u nafty znamenalo zdražení nejprve o necelé tři koruny na litr. V roce 2030 by už byl litr nafty dražší o 15 korun.
Neprodejná elektroauta
Smysl je jasný. Elektrická auta se i přes různé státní podpory moc neprodávají a „je třeba“ jim pomoci. Problémem elektrických aut je totiž jejich vysoká cena. Ekonomicky nedávají při současných cenách smysl. Pořizují si je jen ti, kteří trpí ekologickou úzkostí. Většina řidičů chce sice ekologické auto, ale jen za rozumnou cenu – a to dnes není. Navíc dnes není stoprocentně ekologické žádné auto – ani elektroauto! Jenomže ve chvíli, kdy provoz normálního auta podraží o třetinu či polovinu, situace se otočí ve prospěch elektroaut.
Musí to ale někdo zaplatit. A tím někým budou všichni. Úplně všichni. Nejen řidiči. Téměř všechno zboží je nějak dopravováno auty a tato doprava bude s vyšší daní dražší. To se projeví i v ceně veškerého zboží.
To náramně vyhovuje centrálním bankám. Ty mají ve většině zemí světa problémy s nízkou inflací. Někde se bojí dokonce i poklesu cen a takzvané deflační spirály. Zdražení dané vyšší daní bude vítané.
Problémem je, že zdražení z Německa se bude nejspíš šířit celou Evropou. Zaprvé Němci budou tlačit na své okolí, aby i v dalších zemích kopírovali jejich daň z uhlíku – podobně jako na všechny tlačí, aby vítali migranty a přebírali si je od nich. Navíc ceny u hranic budou postupně růst. České čerpací stanice budou nejspíš zahlceny německými řidiči, což se projeví ve vyšších cenách i u nás.
Evropa zaostává
To, že bude Evropa najednou dražší, svět uvítá. Získá nad ní konkurenční výhodu. Evropa přitom zaostává už dnes. Dlouhodobě roste velmi pomalu. V umělé inteligenci už jen zdálky sledujeme Čínu, jak nám utíká, a bude hůř. Vytváříme si vlastní bariéry růstu a jsme hrdí na to, že bráníme planetě v uvaření, ačkoliv rozvojové země ji v tom vaření vesele podporují.
Nová daň vlastně říká jediné: Dojezdi stávající diesel, pak už si nepořizuj hybrid ani benzín, ale jdi rovnou do elektroauta. V Německu se už lidé dieselů zbavují a ty postupně mizí do východní Evropy. Zatím to je pro nás výhodné. Vyšší německá daň diesely ještě víc zlevní a my si je pak rádi levně koupíme (díky za ty dary). Ovšem jen do té doby, než podobný fanatismus zavládne i ve východní Evropě. Pak půjdou diesely ještě dál na východ. A do třetího světa. Tam se levně vybaví (stále ještě kvalitními a funkčními) auty i ti, kteří by se na ně jinak nezmohli, a vesele si vypustí všechny ty emise za nás.
Evropa bude jezdit draze a trochu ekologičtěji, třetí svět bude kupovat vraky a trochu planetě přitápět s CO2.
Vloni jsem projel autem Zambii od Konga až po Zimbabwe. Téměř všechna auta, která tam jezdí, jsou auta původem z Japonska (obě země mají řízení na té špatné straně). Místo na japonském vrakovišti skončila stará japonská auta v Africe. Etiopie má volant na správné straně, tudíž je zase plná starých žigulíku a dalších vraků ze zemí východního bloku. Nějaký filtr tam snad nikdo ani nezná. Ostatně v Etiopii na venkově neznají ani čerpací stanice, jak je známe my. U silnice stojí člověk s kanystry a lije palivo do auta trychtýřem. Myšlenka, že by v dohledné době Etiopané třeba doplňovali močovinu a plnili euro 6, je dost naivní.
Vraky putují do Afriky
No, a čím rychleji se my budeme našich aut z Evropy zbavovat, tím rychleji budou ve třetím světě přibývat. Navíc Evropanů bude ubývat, Afričanů přibývat. Německo tedy bude mít lepší emise, ale planeta nikoli. Emisí bude na Zemi stejně – jen my v Evropě budeme chudší.
V Evropě se navíc nehezky rozevřou nůžky v životní úrovni. Bohatí lidé budou bydlet ve svém a čerpat dotace na nové elektrické vozy. Chudí budou většinu příjmů vynakládat na nehorázné nájmy a na dražší pohonné hmoty jim už nezbydou peníze. Budou ekologicky chodit pěšky. Dotace nebudou až tak velké, aby na elektroauta dosáhli všichni. Tak trochu zvrácené.
To je od podlahy špatná politika. Fanatická ode zdi ke zdi. Lidem se to pochopitelně líbit nebude, německý průzkum z letošního jara říká, že 62 % voličů s navrženou daní nesouhlasí. To je hodně, ale já bych čekal ještě víc. Zelená propaganda evidentně dělá divy.
V každém případě to bude horký brambor pro politiky. Vzpomeňme, jak ve Francii vzniklo nikým neorganizované Hnutí žlutých vest. K jeho vzniku přispěl právě návrh na zvýšení daní u pohonných hmot. Žluté vesty několik měsíců decimovaly nejen Paříž a výsledkem bylo, že byl původní návrh zdražení pohonných hmot opuštěn. Politici raději uznali, že je nesociální.
Ekonomika si cestu najde
Neznám nikoho, kdo by dobrovolně a rád jezdil starým neekologickým autem, není-li to zrovna sexy veterán. Staré auto mají lidé obvykle proto, že si nemohou dovolit nové. A když jim někdo „poradí“, ať si koupí elektrické auto, když nemají na naftu, jako to udělal francouzský prezident, koleduje si.
Politici moc tlačí na pilu. Dnes dokonce ještě ani není jisté, zda správnou cestou je auto na elektřinu či vodík. Ekonomika potřebuje víc času – sama pak přejde na ekologičtější model. Nyní si rychlým přechodem k elektřině jen zaděláváme na blackout. Množí se přitom zprávy, že na ten úřady nejsou připravené. Jsou ale připravené dotovat větší spotřebu elektřiny!
Ekonom vidí, že na rádoby zelených politikách, jako jsou řepka, močovina, soláry, vydělají malé skupiny lidí. Většina to v dobré víře platí, aby se následně ukázalo, že nic nebylo tak dobré, jak se čekalo, a někdy to přírodě dokonce škodí. Je to peklo dotací. Dotace jsou špatnou politikou téměř vždy. Nebo úplně vždy?
