Karel Steigerwald: Vyrazili, ale neprojdou. Estébácká prezidentura je na dosah ruky

Míří k tomu už dlouho a s odstupem je vidět, že jde o akci promyšlenou, domluvenou a krok za krokem realizovanou. Kolik jich je, kdo se k nim přidal, kdo ne, není úplně jasné. Kolem centrální skupiny prezidenta a předsedy vlády krouží pomocní ohaři Filip z KSČM a Okamura z SPD, větřící, že se na tomto transferu dá něco trhnout. Prezident i premiér ty ohaře potřebují do počtu stejně jako zbloudilé uprchlíky z dalších stran, i z umírající ČSSD, kteří by si také mohli pomoci. Parlamentní republika krvácí, ale je dost hladových krků, jež na jejím oškubání chtějí vydělat.

Protistátní čin

Prezident dal proto signál a zaútočil. Budete mi nosit jména ministrů a já řeknu, koho si vyberu. Protistátní čin bez obalu. Republika se promění v prezidentskou, aniž se na ústavě pohne lísteček. Prezident si bude vybírat ministry a schvalovat složení vlády. Kolo druhé: prezident konečně donutí ČSSD k demisi a k odchodu z vládní koalice. Její ministry nahradí právě ti prezidentem jmenovaní „odborníci“, jemu oddaní lidé odkudkoliv. Do sněmovny pro důvěru nová vládní koalice nepůjde, říká už předem prezident, jde jen o doplnění vlády a to schválení sněmovnou nepotřebuje.

Prezident se svými spolčenci se dostal mimo ústavní pořádek. Zdá se mu, že si to může dovolit a že mu nic nehrozí. Myslí si, že to politické pápěří, které se bude bránit, rozmetá levou zadní. Cítí se jako Gottwald v únoru 1948, zvolil i jeho postup, jen čeká, kdy Hamáčka konečně umoří. Mdlý odpor demokratických sil jeho mínění potvrzuje. Chabým výkladům (jako je i tento), že jde o protiústavní čin, se prezident jen směje. Kdyby se demokratické síly na Ústavní soud opravdu obrátily, k projednávání by došlo za mnoho měsíců, kdy už Zeman bude mít Ústavní soud dostatečně ochočený.

Babiš hraje o všechno