Němci se připravují na recesi a přemýšlí o záchranném ekonomickém balíčku. My řešíme ministra kultury
Rozdíly mezi Německem a ČR vidíme v mnohém. Mě asi nejvíc trápí instituce. Zatímco u nás se řeší, kdo bude ministrem kultury, jako by to byl klíčový post ve vládě, v Německu řeší, co budou dělat, až přijde recese. V Německu totiž ve druhém kvartále už ekonomika poklesla. A jen zaslepenec odmítá vidět před německou ekonomikou velká rizika.
Německé exporty jsou slabé. Globální vývoj je pro Evropu krajně nepříznivý – obchodní válka mezi USA a Čínou graduje. Na Halloween nejspíš přijde tvrdý brexit, před kterým evropští politici tolik varovali, až vytvořili v hlavách spotřebitelů fobii, že se údajně zhroutí doprava zboží přes kanál. Vysoká domácí poptávka nejspíš ve strachu z brexitu zeslábne. Vytváření bubáka, který měl Angličany zastrašit a odradit od hlasování pro brexit, se teď Evropě vrací jako bumerang.
A aby toho nebylo málo, existují signály, že americký prezident Trump zavede pro Evropu podobné sankce jako pro Čínu. Už několikrát poukazoval na to, že má Německo velký přebytek zahraničního obchodu a Evropa prý manipuluje měnové kurzy.
Nemaluji čerta na zeď. Stejně jako já to vidí i německá centrální banka. Ta v pondělí varovala, že největší ekonomika Evropy už v recesi nejspíš je.
Rozpočtově odpovědná země
Zatímco u nás se politici hádají, s kým budou, či nebudou ve vládě, a přes média si vyhrožují, německý ministr financí Olaf Scholz hrozbu recese vnímá tak silně, že prohlásil, že Německo má prý dostatečnou fiskální sílu k tomu, aby bojovalo s poklesem ekonomiky. Naznačil, že by mohl pomoct ekonomice až 50 miliardami eur. Je pravdou, že Německo je na evropské poměry v dobré fiskální formě. Letos by jeho dluh k HDP mohl poklesnout až na 58 procent. Jako jedna z mála zemí eurozóny tak bude plnit Maastrichtská kritéria, ke kterým se země kdysi zavázaly.
Pro mnoho lidí to bude nepochopitelné, ale Německu – na rozdíl od Itálie – pomohlo zavedení eura i dluhová krize eurozóny. V době, kdy všichni utíkali od nebezpečných jihoevropských dluhopisů, začali totiž investoři nakupovat dluhopisy německé. Německé dluhopisy tak jako první v Evropě vykázaly záporné výnosy. Německý stát tedy nemusel platit za to, že si půjčuje, ale naopak bylo placeno jemu. O tom se Řekům či Italům nemohlo ani zdát!
Od roku 2013 tudíž Německo vykazuje přebytkový státní rozpočet a téměř každým rokem přebytek zvyšuje. Ministr má tedy pravdu. Fiskálně je na tom Německo opravdu velmi dobře. Má nejvyšší možný rating u všech ratingových agentur, jaký nemají ani Spojené státy. Má přebytek rozpočtu; ani to nemají Spojené státy. A hlavně má mnohem nižší dluh než většina vyspělých zemí. Francie, Japonsko ani USA se nemohou v tomto ohledu s Němci porovnávat. Němci jsou rozpočtová odpovědnost sama.
Pomůže šrotovné na diesely?
Němci dělají to, co se dělat s veřejnými financemi má: Když se daří, mají přebytek státního rozpočtu, a když se nedaří, mají schodek. To je rozdíl proti nám. Za posledních víc než dvacet let jsme měli přebytek jen dvakrát, a to jen díky tomu, že vláda neplnila rozpočet a neinvestovala. Ale i v případě, že už se Němci odhodlají k dluhu, má předem dané meze, takže se německý veřejný dluh daří snižovat. V Ústavě je nadefinovaná takzvaná dluhová brzda, která státu neumožní nehorázné dluhy.
Jenže zatímco ekonomové dluhovou brzdu vítají, Zeleným leží v žaludku. Minulý týden otevřeli diskusi, zda by šlo dluhovou brzdu zrušit, aby šlo víc investovat do záchrany klimatu. Samozřejmě na dluh.
A právě toho hodlá využít německý ministr financí. Jeho záchranným balíčkem pro ekonomiku by se podařila „zamáznout“ dvě témata najednou. Být „zachráncem“ ekonomiky i klimatu v době, kdy se preference jeho strany potápějí, by se náramně hodilo. Německý ministr Scholz totiž údajně zvažuje, že by se ucházel o post šéfa německé sociální demokracie (SPD), která má k zeleným tématům blízko. Samotní Zelení přitom nyní v průzkumech voličských preferencí dosahují na první až druhé místo, o které se dělí s CDU/CSU se stejným počtem hlasů. SPD se tak už vlastně připravuje na formaci příští koalice. Víc než o záchranu ekonomiky tu možná jde „jen“ o politiku a záchranu vlastní kůže.
Velkou otázkou je, jak by takový záchranný balíček ekonomiky vypadal. Zatím nejsou známé podrobnosti. V roce 2009 představila německá vláda v boji s krizí šrotovné. Tehdy si měli lidé koupit nové auto a staré sešrotovat. Výsledky této politiky jsou ale rozporuplné. Nejprve šlo mluvit o úspěchu. Úspory byly díky šrotovnému přetaveny ve výdaje. Lidé začali utrácet. Jenže efekt byl jen krátkodobý. Došlo k posunu poptávky v čase. Místo nákupu auta o tři roky později ho lidé koupili hned, takže za tři roky už nekoupili žádné.
Nyní se nabízí myšlenka udělat šrotovné na diesely a víc podpořit elektroauta, po kterých není bez dotací velká poptávka. Je to ale správná cesta? Zaprvé, nepovažuji za ekologické sešrotovat funkční vozy. Zadruhé, nikde není psáno, že jsou elektrická auta budoucností, že budoucností není vodík. Zatřetí, nejspíš by se zase opakovala situace, kdy dnes lidé koupí, aby za tři roky nekupovali nic. Jinými slovy hrozí, že Německo podpoří za desítky miliard eur něco, co je možná slepou vývojovou cestou.
Další možností nového podpůrného balíčku pro ekonomiku je zavedení takzvaného nepodmíněného důchodu, po kterém prahne evropská levice ve strachu z robotizace. Jejich nadšení jim nebere ani fakt, že kdekoli na světě tento výmysl zkoušeli, všude to skončilo neúspěchem. Takže jsem velmi zvědavý, co nám Němci představí, a už teď se toho bojím – jejich zelená a socialistická představivost nezná mezí.
Přijde čas nepopulárních řešení
Zatímco Evropa se na recesi připravuje tím, že pustí žilou státnímu rozpočtu, USA sází na snížení úrokových sazeb. 81 procent trhu počítá s tím, že v září půjdou sazby americké centrální banky dolů o 25 bazických bodů (ve finanční oblasti se tak označuje jedna setina procentního bodu) a 19 procent trhu počítá s poklesem o 50 bodů. Většina pozorovatelů se shodne, že úrokové sazby půjdou dolů i v dalších měsících a že do konce roku tak nejspíš poklesnou třikrát vždy o 25 bodů.
I v Evropě půjdou úrokové sazby níž. Jenže Evropská centrální banka má své úrokové sazby už několik let záporné. Vystřílela si munici. Představa, že ještě zápornější úroky Evropu z recese vysekají, je naivní. Měnová politika Evropu nezachrání. Vše je na politice fiskální. Zadlužení opět poroste.
Přesto ale nelámu nad Evropou hůl. Recese donutí firmy k řešením, která sice znají, ale odkládají je, protože jsou nepopulární. Sem patří velké změny na trhu práce spojené se čtvrtou průmyslovou revolucí. Robotizace a internet změní ekonomiku k nepoznání. Zatím byly změny pomalé. S recesí to půjde mnohem rychleji. To přinese i velký tlak na změnu české ekonomiky. Éra montovny (snad) skončí.
Takže Německo je tedy na recesi připraveno jakýmsi balíčkem. A my? My budeme mít aspoň nového ministra kultury, abychom se recesi na předvolební estrádě vysmáli. V dobrých letech jsme měli deficity. Tak asi lze tušit, co budeme mít, až budou léta špatná. Dobře už bylo.
