JXD: Neratovičtí šneci z údajně nejznečištěnějšího místa v Česku jsou zdraví. Ochranáře přírody to nezajímá
Celou zimu jsem měřil šneky. Do nákupu ulit z odlehlých lokalit jsem investoval několik tisíc korun. Pražské a středočeské lokality jsem o holi obcházel mnoho víkendů. Žebral jsem o šneky v řadě podniků. Následně jsem je měřil. Až do jara. A pak jsem přišel na něco opravdu nového, ne-li šokujícího A došel jsem k ještě zajímavějšímu zjištění: Když nějaká data odporují ochranářské ideologii, tak to ochranáře nezajímá.
Řada mých kolegů, sousedů a známých přesně ví, kolikrát za uplynulý půlrok zvítězil Baník nad P**ou, a naopak. Já zase naprosto přesně vím (až na jednu lokalitu ve východních Čechách, kde je to nějaké divné), kolik měří průměrný český šnek. Času mě to nestálo víc než mnoho známým sledování fotbalu, a na peníze jsem oproti návštěvníkům fotbalových utkání dokonce hodně ušetřil. Takže za svých 38,5 milimetru délky ulity průměrného českého šneka dám ruku do ohně. Až se nějak vypořádám s tím remízkem nad Hradcem Králové, kde jsou o polovinu větší než ve zbytku Česka, tak se to pokusím někde ve šnekopraveckém tisku publikovat. Ale ještě nemám vše hotové. Zato však – jako vedlejší výsledek celého měření – vyšla najevo velmi zábavná skutečnost.
Spolana Neratovice je tradičně pranýřována jako největší znečišťovatel, a to především hnutím Arnika. To jsou ti, co prokázali toxické výpary ze spalovny rozborem slepice, která se pásla mezi dvěma frekventovanými silnicemi dva kilometry proti větru od té spalovny. „Hodnotíme Spolanu jako největšího znečišťovatele, protože vypouští nejvíce látek, které mohou způsobovat či prokazatelně způsobují rakovinu, a současně jsou to i látky, které mají další negativní zdravotní dopady. Spolana vede i žebříček největších znečišťovatelů látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, protože využívá měkké freony,“ sdělil loni mediím vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík.
Znám ho léta – v tom zfalšovaném skandálu se slepicí taky jel. Svinstvo je částečně i sestavování toho žebříčku, který Spolanu pranýřuje. Tato továrna jediná v ČR užívá při výrobě kaprolaktamu trichloretylen. Takže i kdyby jí unikl jeden jediní nanogram – miliontina gramu, tak bude v této kategorii největším znečišťovatelem stejně, protože nikdo jiný tyto látky u nás nedělá. Ale že je „dioxinová loučka“ v areálu Spolany tím nejjedovatějším místem v ČR, to přece ví každý absolvent Vysoké školy života.
Nemáte nějaké zrůdy, prosím?
Jako vážný zájemce o mutanty gastropodů (případně zrůdy šneků, to je na vás) jsem tedy velmi zdvořile a jako soukromá osoba loni oslovil vedení Spolany, jestli bych si tam nemohl nasbírat ulity. Jestli třeba nebudou doleva. Pak začalo – naprosto pochopitelné, ale opravdu funkční – ověření, zda jsem amatérský šnekopravec, nebo investigativní novinář převlečený za šneka. Když jsem manažerovi, který se mnou komunikoval, nakonec udělal a poslal pár selfíček s levotočivými, sinistrálními a kyklopickými šneky zpod mého stolu, tak se asi podíval na jejich datum (byly pár minut staré) a pak už jen přišel termín, kdy si mám přijet pro šneky. Manažer je amatérský biolog jako já. Do areálu mě nepustili, ale manažer mě čekal, řekl mi, ať si sednu, a počkám. A za hodinu se vrátil s igelitkou čerstvě nasbíraných ulit, a v mobilu měl pár fotek, kde ležely, než je sebral. Byla to dioxinová loučka. A pak mi dal dvě sklenice medu. „Na té loučce máme včely, a med posíláme do šesti laboratoří. Nikdy v něm nic špatného nenašli. Loučka je po sanaci naprosto čistá – tak si oslaďte s těmi šneky život!“ Med jsem rád přijal, byl jsem tam jako soukromá osoba. Byl výborný.
Když jsem proměřil prvních čtyřicet populací, bylo možné pustit nějaký statistický software, a já najednou viděl, co vím o Arnice už od slepičího skandálu. Ale nemohu to sem napsat, je to žalovatelné. Na plže (i mlže) má znečištění (především těžkými kovy) obrovský vliv, kumulují je, protože i ti suchozemští mají vlhkou průlinčitou kůži a jsou aktivní jen za deště a po něm, takže průchod prostředí organismem je velmi široký. Navíc i pro plže platí, že čím je populace zdravější, tím jsou její parametry bližší normálnímu – Gaussovu – rozložení. A tak koukám, a co vidím! Šneci ze Spolany jsou úplně normální. Neexistuje žádný statisticky významný rozdíl mezi šneky z pražských Dejvic, z Trutnova a z areálu neratovické továrny. Tedy mezi populacemi pod antropickým tlakem. Ten gruzínský malakolog Levan Mumladze definuje jako absenci predátorů vytlačených člověkem – tedy divoké prase, ježek a potkan. To způsobí vyšší hustotu populace hlemýžďů. Když je populace mimo zástavbu, někde u lesa, je řidší a jedinci jsou větší. To potvrzuje i moldavská malakoložka Andrejeva, která poměřila šneky z míst, kde je sbírají lidé pro výkup, a z míst, kde se nesbírají. Na místech, odkud je lidé odnášeli, byli jedinci větší. A normalita populace byla u spolanských velmi dobrá. Výrazně lepší než z řady míst, která veřejnost chápe jako nejčistší u nás.
Poslal jsem tabulky manažerovi. Poslal mi další med.
Na to, že je někde čisto, dotaci nenačerpáš
Časopis Ochrana přírody je oficiálním periodikem Agentury pro ochranu přírody a krajiny, a tak jsem ten předběžný výsledek chtěl dát nejprve jim. I nabídl jsem nálezovou zprávu. Ne „článek“ v pravém slova smyslu, ale 3000 znaků popisu metody sběru a zpracování dat a tabulky s výsledky. Takový článek nemůže být „špatný“, pokud v něm nejsou metodické chyby. Může být třeba zcela nepodstatný – což je třeba celé moje sledování, jak je velký průměrný český šnek – ale nemůže být „nekvalitní“. Data (pokud nejsou zfalšovaná či nedošlo k metodickým chybám při jejich sběru) nemají kvalitu – existují sama o sobě, je to změřená realita. A informace, že v areálu největšího znečišťovatele žijí šneci s úplně normálními ulitami, by pro ochranářský časopis irelevantní být neměla. Odpověď přišla vzápětí: „Dobrý den, díky za Váš zájem. Časopis Ochrana přírody je především popularizační médium se zaměřením na obecnější problémy ochrany přírody. Navrhovaný článek tedy jeho charakteru neodpovídá. Ovšem doporučoval bych Vám text zpracovat jako krátkou zprávu do odborného periodika, nabízí se například Malacologica Bohemoslovaca. S pozdravem Mgr. Karel Chobot, Ph.D., odbor monitoringu biodiverzity, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.“
Připomínám, že jestli je někde mé „neratovické sdělení“ zcela irelevantní, tak je to ve vědeckém časopise Malacologica Bohemoslovaca. To je kvalitní vědecký časopis – a neznám vědce, který by považoval dioxinovou loučku Spolany za nejznečištěnější místo v ČR. To tvrdí ochranáři, ne lidé, co rozumí přírodním vědám.
Tady ukázky z obsahu Ochrany přírody:
2/2014 – Ochrana včel a neonikotinoidy
1/2018 – Rtuť v prostředí lesních ekosystémů CHKO Brdy
1/2018 Výskyt pesticidních látek ve vybraných lokalitách CHKO Moravský kras s dopadem na skapové vody
6/2018 Hlavní příčiny ohrožení raka kamenáče na území ČR
2/19 Dopady klimatické změny na bilanci povodí Labe po Drážďany
Stručný výběr myslím jasně dokládá, že redakci Ochrany přírody zajímá, když někde dochází ke zhoršování stavu. Když se ale překvapivě ukáže, že se někde – jako ve Spolaně – podařilo znečištění odstranit, ztrácí pro ochranáře taková informace význam. Chápu – na to, že je někde čisto, dotaci nenačerpáš.
Průměrný šnek a průměrný ochranář
Průměrný český šnek hlemýžď zahradní – Helix pomatia Linnaeus 1758 – má ulitu 38,5 milimetrů dlouhou. Průměrný šnek ze Spolany Neratiovice ji má 38 mm dlouhou.
Průměrný český ochranář je politický propagandista, který zveličuje a vymýšlí si znečištění, a který absolutně ignoruje data ukazující, že je to trochu jinak, než hlásá Oficiální Zelená Pravda.
P. S.: Protože jsem teď o těch spolanských šnecích napsal do Reflexu, tak abych nebyl ve střetu zájmu, nesmím už dostat žádný med.
