JXD a hádka o šnečích ulitách: Jak ochranáři vypočítali průměr spirály z bodu
Můj článek o tom, že jsou v areálu Spolany Neratovice normální a zdravé ulity šneků, přitáhl pohoršenou pozornost ochranářů. A z korespondence jednoho z nich je dobře vidět sama podstata ekologismu u nás. Ochranou přírody se zabývají zcela nekompetentní jedinci, kteří vykřikují slabomyslnosti a neznají ani učivo základní školy. Ale cítí se plně kompetentní poučovat druhé a vedou dětské oddíly mladých ochránců přírody.
Přistálo v mailu: „Rád čtu vaše články v Reflexu a zaujal mne váš průzkum neratovických šneků. V článku Neratovičtí šneci z údajně nejznečištěnějšího místa v Česku jsou zdraví. Ochranáře přírody to nezajímá, v závěru uvádíte, cituji: ‚Průměrný český hlemýžď zahradní má ulitu 38,5 mm dlouhou.‘ Opravdu jste měřil DÉLKU šroubovice, nejedná se náhodou o PRŮMĚR (to bych si uměl spíše představit)? Lze samozřejmě poněkud složitě měřit délku ulity (kdysi se na mapách používalo takové měrné kolečko) nebo spočítat délku spirály (hyperbolická?), to se mi však nejeví dostatečně operativní. Takže jsem lehce zmaten, a proto prosím o vyjasnění, co jste měřil a jakou metodou. S omluvou a pozdravem Michal Kulík, Mladí ochránci přírody, z.s.
PS: Buďte klidný, nejsem ‚fanatický ochranář‘, my se věnujeme nenásilné mimoškolní ekologické výchově dětí.“
Na čtenáře, co čtou o šnecích, je třeba být hodný – a tak jsem se pana Kulíka nezeptal, jestli má doma Google. Protože kdyby zadal frázi „délka ulity“, ušetřil by čas na psaní mailu, co mi poslal. Na první dobrou by totiž viděl, že termín „délka ulity“ užívá třeba: Zoologická zahrada v Praze, Ministerstvo zemědělství, akademické malakologické prostředí, profesionální vědci – malakologové a jako na potvoru i sami ochranáři.
Ale popravdě – on nepotřeboval vědět, co je „délka ulity“, on jako správný ochranář potřeboval libovolnou, třeba nesmyslnou záminku, aby se proti mně vymezil. Přesto jsem mu odpověděl velmi laskavě: „Spirála nemá průměr. Běžně se tomu parametru, o kterém píšu, říká shell height.“
Ochramachránek
Ochranář odpověděl: „Děkuji za opravdu vyčerpávající vyjasnění. V článku se tedy zjevně jedná o výšku ulity, a nikoliv o délku.“ I opět jsem odpověděl laskavě – zajímají ho šneci, tak na něj musím být hodný, i když je to ochranář: „Pane, v češtině není standardizovaná terminologie, v češtině užívají ti, kteří skladují ulity naplocho, termín délka ulity, a ti, kteří je skladují na výšku, pak výška ulity. Měří se – pokud nemluvíte s úplnými laiky – shel height, shell width, aperture height, aperture width, whorl space a body whorl. Pro faktor, o kterém jsem psal, pokud píšete do vědeckého časopisu, užíváte často dokonce jen anglickou zkratku SH. Totiž v češtině nevychází žádný odborný malakologický časopis. Takže doporučuji nepřemýšlet o tom, zda se vám líbí popularizační terminologie, ale v případě, že něčemu nerozumíte, přeložit si hledanou oblast do angličtiny a použít Google. Kdybyste dal do vyhledavače ‚gastropod shell measurement‘ a klikl na ‚obrázky‘, uvidíte, co bylo měřeno, a nemusíte zdržovat zaneprázdněné lidi e-maily, kde se vyptáváte na samozřejmosti. A do které chodíte třídy, že si myslíte, že spirála má průměr?“
Ochranář usvědčil vědce z omylu!
„Pokud byl článek v Reflexu o hlemýždi zahradním, tak měřit ‚délku ulity‘ je totální úlet. Obrat shell height se běžně překládá jako ‚výška skořepiny‘. V češtině je terminologie měkkýšů již téměř 100 let ustálená a pojem výška ulity se běžně užívá. Pokud vám něco u hlemýždě zahradního není jasné, tak si nastudujte třeba Malakologica Bohemoslovaca nebo se obraťte na specialistku na PřF UK, docentku Lucii Juřičkovou. Uznávám, že u obecné spirály určovat průměr je nesmysl. Na druhou stranu: ulity hlemýžďů rostou dle logaritmické spirály (ta je definovaná v polárních souřadnicích) a u konečného uhlu (+ pevně daných parametrech) lze stanovit koncový bod. A od něj jde určit parametr, kterému bych klidně řekl průměr (šnekaři mu ale kupodivu říkají šířka). S pozdravem Michal Kulík. PS: Do školy již nechodím.“
Ale měl by. Do základní. I když by asi bylo dobré předem zjistit, zda by alespoň první stupeň zvládl intelektově. Termín „skořepina“ se v českém jazyce pro schránky gastropodů (ulity šneků) totiž neužívá a nikdy neužívala. Pokud však do Google Translatoru zadáte „shell height“, tak vám to skutečně přeloží jako „výška skořepiny“. Ochramachránek Kulík tedy zjevně nikdy o ulitách plžů nic nečetl ani neslyšel, nezná ani základní terminologii, ale machruje na základě toho, že umí (špatně) použít Google Translator. V časopise, který mi objevně doporučuje, loni vyšel můj článek o rozmnožení dlouhých – scalarimorfních – šneků. Ale ochramachránek Kulík to neví, z čehož soudím, že ten časopis nečte. Paní docentka Juřičková, kterou mi objevně doporučuje, je spoluautorkou jmenovaného článku (děkuji jí tímto ještě jednou, řada vědců s amatéry nespolupracuje, ona mi svůj čas věnovala). A protože jsem toho od paní docentky hodně přečetl, tak si dovoluji ochramachránka Kulíka upozornit na zajímavou skutečnost: V pro mne mimořádně zajímavé diplomové práci Mgr. Anny Holubové na Přírodovědecké fakultě UK se dočteme: „U rodu Cerion se právě navyšuje výška přidáváním dalších závitů, což může znamenat, že u těchto druhů délka ulity není adaptivní, jen je odpovědí na větší tělo plže (Gould 1984b)“. A také je tam napsáno: Školitel: RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D.
Ochramachránci: Hádaví nevzdělaní hlupáci
Ochranář Kulík nádherně prezentuje, v jakém intelektuálním hnoji se nachází české ochranářství. On sám je ochranář. Nic neví. Myslí si, že spirála má průměr a ten odvodíme z jednoho bodu. Nezná ani základní terminologii oboru. Nečte základní odborné časopisy v oboru. Ale v tom oboru machruje, hádá se a poučuje druhé. Hloupý, nevzdělaný, arogantní a konfliktní jedinec, který svou neznalost vydává za pravdu a obtěžuje druhé. Ty výroky působí na člověka, který už někdy viděl šneka, až dojemně blboučce. Ale to, že takto nevzdělaný a hloupý člověk vede ochranářský kroužek a oblbuje svými nesmysly děti, je trestuhodné. Špatná pověst ochrany přírody je způsobena především tím, že si na tomto tématu přihřívají polívčičku machrující hlupáci, kteří – bohužel i dětem – vykládají úplné nesmysly typu „šnek má skořepinu“ a „průměr spirály určíme z jednoho bodu“. Dokud budou ochranu přírody mít v rukou jedinci jako pan Kulík, tak se ekosystém v podstatě chránit nedá, protože takoví pitomci ochranu přírody zcela zkompromitovali.
