Bohumil Pečinka: Vyšetřování neskončilo, nezapoměňte. Ve hře Babiše jde o víc než jen o Čapí hnízdo

Následně vydalo Městské státní zastupitelství v Praze, které případ dozoruje, stanovisko, že žalobce Jaroslav Šaroch změnil právní názor a svým nadřízeným dal jen návrh na ukončení trestního stíhání. Z podtónu mluvčího žalobců je cítit, že pražské vedení se s tím zdaleka neztotožňuje.

Jaké pokyny?

Pokud se chceme dobrat podstaty věci, musíme se zamyslet nad fungováním státního zastupitelství. Jde o státní orgán, který hájí veřejný zájem. Na rozdíl od soudů a soudců, kteří jsou do značné míry procesně nezávislí, se běžný státní zástupce musí řídit právními názory a pokyny svých nadřízených.

Podle paragrafu 12 zákona o státním zastupitelství může státní zástupce odmítnout pokyny svého nadřízeného jen v případě, pokud si myslí, že jsou v rozporu se zákonem. Pokud opakovaně odmítne uposlechnout, musí mu jeho nadřízený trestněprávní kauzu vzít a rozhodnout o ní sám.

Pokud chceme analyzovat, proč státní zástupce Šaroch čtyři roky dozoroval činnost policie a nakonec chce celou věc odložit, měli bychom v zájmu veřejného smyslu pro spravedlnost dostat od Městského státního zastupitelství v Praze odpovědi na tyto otázky.

1. Kolik dostal dozorující státní zástupce Šaroch pokynů od svého nadřízeného Martina Erazíma ve věci Čapí hnízdo?

2. Byl nějak tlačen do rozhodnutí akceptovat trestní stíhání ­Andreje Babiše a jeho rodiny? Anebo tento postup celá léta sám aktivně obhajoval?

3. Co způsobilo obrat v jeho právním názoru o sto osmdesát stupňů? Našel se veledůkaz, jenž jeho nový postoj zdůvodňuje? A jaký?

Bez odpovědi na tyto otázky nemůže nikdo spolehlivě říct, jaké byly okolnosti celého trestního stíhání premiéra a jeho rodiny. Můžeme jen spekulovat, do jaké míry žalobce Šaroch podlehl tlaku politické moci nebo alibisticky přehodil rozhodnutí na svého nadřízeného.

Bradáčová se mýlila?