Západ v EU odrbal Česko i Visegrád. Aneb proč máme v Evropské komisi slaboučké portfolio
Německá šéfka Ursula von der Leyenová navrhla v úterý rozdělení postů ve své nové Evropské komisi. Premiér Andrej Babiš sice sliboval, že Česká republika dostane silné portfolii, nejlépe propojené s ekonomikou, to však bylo dopředu odsouzeno k neúspěchu. V tomto měření sil jsme neuspěli. Navíc západní země letos opanovaly takřka všechny hlavní posty v EU. Země Visegrádu, kromě Polska, byly dokonce, oproti minulosti, oslabeny.
Tisíckrát může premiér Babiš opakovat, jak se spokojený s tím, že Věra Jourová bude místopředsedkyní Evropské komise. To je pouze symbolická odměna za to, že hnutí ANO, kterého je členkou, podpořilo při hlasování v Evropském parlamentu von der Leyenovou. Portfolio Jourové (bude komisařkou pro hodnoty a transparentnost) je slabé a vůbec nenaplňuje ambice, o kterých se celé měsíce hovořilo. Tedy, že Česko by mělo spravovat významnou hospodářskou pozici. Jednoduše řečeno – utrpěli jsme velkou prohra.
Otázky vzbuzuje už samotné pojmenování toho, co by měla paní Jourová dělat. Komisařka pro hodnoty a transparentnost. Co to vlastně je? Zní to vznešeně, ale je to jen pozlátko, protože funkci musela dostat každá členská země, tak se muselo vymyslet něco, čím by se mohl každý eurokomisař zaměstnat.
Věra Jourová se navíc dostane do prekérní situace, protože středoevropské země Visegrádu si hrají na to, že tvoří v Evropské unii jakýsi vlivný celek. Teď bude do něj česká eurokomisařka šťourat, protože s Polskem a Maďarskem je Evropská komise na válečné stezce kvůli razantní a vyhraněné politice vlád těchto zemí. Pokud bylo tohle skutečně přáním Andreje Babiše, tak nepostupuje v českém národním zájmu.
Západ bral (skoro) vše
Ale nejenom Česko v pozičním evropském boji ostrouhalo. Slovenský komisař Maroš Ševčovič bude také místopředsedou Komise a má mít na starosti „interinstitucionální vztahy a prognostiku“. To zní ještě nesmyslněji než portfolio Jourové. Maďar László Trócsányi bude komisařem pro sousedství a rozšíření. Alespoň to rozšíření dává nějaký smysl. Ze zemí Visegrádu jedině Polsko dostalo to, co chtělo. Přálo si zemědělství a Janusz Wojciechowski získal zemědělství. Je vidět, že Varšava má na rozdíl od nás v Evropě vliv, silný hlas a umí lépe hrát mocenské hry.
Daleko lépe než státy Visegrádu dopadlo Pobaltí. Estonsko (Kadri Simsonová) bere veledůležitou energetiku. Litva životní prostředí (a oceány!), Lotyšsko koordinaci práce v oblasti hospodářství a komisariát pro finanční služby.
Ovšem členské země Západu opět předvedly, že novější východní části EU není pro ně pořád plnohodnotným partnerem. Zkušená Dánka Margrethe Vestagerová bude koordinovat digitalizaci, Francii spadl do klína vnitřní trh, Irsku obchod, Nizozemsku módní otázky klimatu. Dobře dopadlo jen Rumunsko, jehož komisařka Rovana Plumbová bude mít na starost dopravu.
Po květnových volbách do Evropského parlamentu po zákulisních dohodách získalo Německo post šéfky Evropské komise, Španělsko diplomacii, Belgie povede Evropskou radu a Ital byl zvolen předsedou europarlamentu. K tomu se Francouzka Christine Lagardeová stala předsedkyní Evropské centrální banky. Všechno staré členské státy EU.
Proces rozdělení postů tak byl na dalších pět let dokončen. A Česká republika z toho přes nabubřelá slova Andreje Babiše nevyšla dobře. Připomíná to legendární hlášku z filmu Pelíšky: „Mě by jen zajímalo, kde udělali soudruzi z NDR chybu?“
