Napětí v Turecku stoupá, islamistický režim prezidenta Erdoğana se obává vojenského převratu
Nedávné turecké volby ukázaly na klesající oblibu islamistického režimu tureckého prezidenta Erdoğana. Nejviditelněji to bylo možné pozorovat u opakovaných voleb v Istanbulu, kde zvítězil s přehledem kandidát opoziční sekulárně-nacionalistické Republikánské lidové strany (CHP) Ekrem Imamoglu. Informace zveřejněné nedávno v tureckých mediích ukazují, že islamistický režim je možná stále nervóznější a obává se možného dalšího vojenského převratu nespokojených členů armády, kteří by tentokrát již mohli mít podporu většiny Turků.
Podle tureckého deníku Daily Sabah bylo v nedávných dnech v rámci operace tureckých bezpečnostních sil zatčeno 100 lidí podezřelých z příslušnosti k hnutí islámského učence, intelektuála a aktivisty Fethullaha Gülena. Turecká vládní média používají propagandistický termín Fethullah Terrorist Organisation – Fethullahova teroristická organizace. Oficiální verzí tureckého islamistického režimu je tvrzení o tom, že členové hnutí Fethullaha Gülena se měli dopustit podvodů s cílem dosadit své agenty do státní administrativy, a získat tak kontrolu nad tureckým státem. Zároveň mělo být zatčeno i několik desítek vojáků jak v aktivní službě, tak již v důchodu, kteří byli obviněni z příslušnosti k hnutí Gülena a přípravy státního převratu.
Zpravodajský web Ahval s odkazem na turecky píšící média uvádí, že „turecká policie se chystá zatknout 100 podezřelých z pozemních sil, 41 z letectva, 32 z námořnictva, 46 z četnictva a čtyři z velení pobřežní stráže ve 49 provinciích po celé zemi a v severním Kypru“.
Pouhá zástěrka čistek ve státním aparátu
Je velkou otázkou, jestli propaganda tureckého islamistického režimu o takzvané Fethullahově teroristické organizaci není pouze zástěrkou, která má ospravedlnit čistky ve státním aparátu a odstranění nepohodlných osob, na jejichž místa se dosazují islamistům věrní lidé. Skutečnost, že primárním cílem všech „bezpečnostních“ operací se stává turecká armáda, může ukazovat na snahu oslabit největšího zastánce sekulárního rázu Turecka a odpůrce islamistické ideologie – důstojnického sboru turecké armády, který byl od vzniku Turecké republiky garantem sekulárního a relativně přijatelně demokratického státního zřízení, které je dnes postupně nahrazováno islamistickým protizápadním systémem.
Vzhledem k upadající ekonomické situaci v Turecku, nárůstu nespokojenosti obyčejných lidí a sílícímu tlaku islamistických struktur na neislamisticky smýšlející část turecké veřejnosti může být zatýkání vojenských, policejních a civilních příslušníků státní správy také preventivním krokem k zastrašení možných podporovatelů případného převratu. V této souvislosti není bez zajímavosti, že nákup ruského protileteckého systému S-400 může mít jiné než vojenské důvody. Podle informací, které se objevily v médiích, jsou americké protiletecké systémy, kterými disponuje Turecko, zablokovány tak, aby nemohly sestřelit letadla používaná USA, což právě ruský protiletecký systém dokáže.
A vzhledem k faktu, že při neúspěšném pokusu o převrat použili pučisté americká letadla, je možné vnímat nákup ruského systému protiletecké obrany jako strategický tah, který má za úkol zlepšit schopnosti islamistům věrným vojenským jednotkám potlačit případný pokus o převrat konkurenčních částí turecké armády za použití amerických letadel, jak celou věc charakterizuje například analýza Thomase Karakoa z amerického Center for Strategic and International Studies.
