Důchodový systém v sobě skrývá diskriminaci mužů. Ti umírají dříve a mají menší šanci užít si výhod
Před několika dny podepsal prezident novelu zákona o důchodovém pojištění. Podle ní by se měly od příštího roku starobní důchody navýšit v průměru o devět set korun. Pro řadu seniorů může být tato částka zásadní. I když se průměrný důchod od ledna zvedne v průměru na poměrně slušných 14 400 korun, současně platí, že přibližně každý sedmý český a moravský senior živoří pod hranicí chudoby. Prostě i mezi seniory existují stále větší rozdíly, ne každý si žije jak spokojený dědeček či babička z reklamy na penzijní pojištění skotačící s vnoučaty po horách a akvaparcích.
Do informační mozaiky nicméně musím doplnit, že rozdíly v životní úrovni v Česku jsou v komparaci s jinými státy i přes výše zmíněný smutný trend nadále relativně nízké. A to je dobře, extrémně rozkastovanou nepřátelskou společnost snad nikdo rozumný ve střední Evropě nechce.
Trochu čísel z českého důchodového systému nikoho nezabije: Průměrná penze se od ledna 2020 zvedne na cca 14 400 korun, ke konci prosince 2018 činila 12 418 korun. Za zvýšením částky nejsou jen valorizace, ale i zvýšení penze o dalších tisíc korun lidem nad 85 let a to, že noví důchodci odcházejí na odpočinek s vyšším důchodem než dřív.
U zvýšení o tisíc korun pro osoby starší 85 let bych se rád analytičtěji zastavil. Každý si asi řekne: To je dobře, že se těmto starším lidem pomohlo. Citovaný fakt samozřejmě vítám i já, nicméně je špatné jen klouzat po povrchu. Rádoby stejná hranice, tedy 85 let, je ve svých důsledcích diskriminační.
I středoškoláci dnes vědí, že muži se v ČR dožívají v průměru o šest let méně než ženy. Průměrná délka dožití je v Česku u žen 82,1 roku, u mužů jen 76,2 roku. Je velkým otazníkem, proč tento fakt nepromítli do svého rozhodování i tuzemští zákonodárci, kteří jinak velice dbají na rovnost dopadů našich právních norem. Pokud by zákonodárci relevantně zhodnotili společenskou situaci, k čemuž je mimo jiné nabádají i legislativní pravidla vlády, tak by hranici pro navýšení u mužů měl stanovit na přibližně 80 let, a ne sekundárně diskriminačně na citovaných 85 let. Vtipálek by možná dodal – nebo to ženám zvednout na devadesát let, pokud to má česká důchodová kasa zvládnout.
Na závěr si musím postesknout, že čeští politici a političky, tedy lidé, kteří jinak tak rádi bojují proti diskriminacím všeho druhu a podepisují různé mezinárodní antidiskriminační dokumenty, by se měli vážněji zamyslet, zda dělají skutečně vše pro to, aby část zdejšího obyvatelstva nebyla znevýhodněna.
Autor je právník.
