Vladimír Pikora: Proč nechci emigrovat, i když mě tu mnoho věcí štve
Někdy si říkám, jaké jsem měl štěstí, že jsem se narodil v Čechách. Mohl jsem se narodit někde v Africe, v Asii nebo v Norsku! No vážně, narodit se v České republice je skvělé. Ekonom se na to může dívat různými indexy a vždy zjistí, že sice v ničem nejsme vysloveně nejlepší, ale i tak v těch základních ukazatelích patříme ke špičce.
V září byl zveřejněn Index společenského rozvoje, který hodnotí země v desítkách různých kategorií a měří tak kvalitu lidského života. A podle tohoto indexu jsme na této planetě dosáhli krásné 24. místo. Prvních šest míst pobraly skandinávské země a Švýcarsko.
Češi se rádi poměřují s Němci a Rakušany, protože je mají hned za rohem. Navíc jsou tyto země velmi bohaté. Německo tedy v tomto indexu skončilo osmé a Rakousko dvacáté.
A teď pozor: velmi bohaté Spojené státy skončily až za námi na 26. příčce. To je pro nás překvapivé, jsme zvyklí z Hollywoodu vnímat Ameriku jako ráj. Data ukazují, že to tak není, pokud se nebavíme jen o penězích.
Poláci skočili 33. a Slováci až 35. O pár set kilometrů východnější Ukrajina skončila 80. Jinými slovy, stačilo opravdu jen málo a narodili jsme se do mnohem horších podmínek.
Jak je to možné?
Čím to je, že se vnímáme tak negativně, ačkoli tabulky ukazují, že se máme jako čuníci v žitě? Faktorů je podle mě několik.
Zaprvé máme zajištěny základní potřeby lépe než jinde. V poslední době jsem potkal mnoho lidí, kteří měli možnost vyzkoušet na vlastní kůži zdravotnictví v mnoha zemích světa. A k mému překvapení všichni řeknou, že pokud nemáte extra hodně peněz, je průměrné české zdravotnictví lepší než britské, americké či australské, což potvrzují i indexy.
Zadruhé u nás máme mnohem víc svobody než jinde ve světě. Opět tomu nebudete chtít věřit, ale podle indexu americké organizace Freedom House máme víc svobody než v USA. Máme 91 bodů ze 100, USA mají jen 86. I Francie, která by chtěla řídit celou Evropu, má méně bodů než my. To jsou paradoxy, co? Nám Američané říkají (s poněkud opovržlivým nádechem) postkomunistická země a přitom máme víc svobody než Američané, kteří stále mají sklon vyvážet svobodu a své hodnoty do světa. Nezapomínejme, že podle indexů míra svobody ve světě klesá. To ostatně vidíte, kdykoli sedáte k sociálním sítím, protože netušíte, co vše vám cenzoři smažou.
Zatřetí jsme v porovnání se světem velmi bezpečným státem. Světový mírový index (GPI) říká, že máme desátou příčku ze 163 hodnocených zemí. Index ovšem nehodnotí jen bezpečí na ulicích, ale i zapojení do válečných konfliktů, velikost armády, přístup ke zbraním apod. Tento index tedy spíš než bezpečí ukazuje mírumilovnost, ale i to se počítá. Či snad právě to se počítá. I to se mi na naší zemičce líbí. Neznám tu nikoho, kdo by chtěl válčit.
Opět se můžeme porovnat se sousedy. Rakousko je čtvrté. Neutrální Švédsko, o kterém jsem se já ještě ve škole učil jako o tak bezpečné zemi, že se v něm nemusejí zamykat auta, skončilo osmnácté. Němci jsou 22. Slovensko 23. To jsou překvapivě dost podobné výsledky, ačkoli imigrace je v obou zemích dost odlišná. A pozor, Francie má místo 60. a USA 128. Amerika ani Francie tedy k emigraci švejkujícího Čecha vážně nelákají.
Češi se o sebe postarají i bez politiků a jejich reforem
Většina lidí ale přeci jen měří svůj život přes peníze. Zajímavý obrázek dostaneme, když se podíváme na celkové bohatství domácností. To minulý týden zveřejnila studie Allianz Global Wealth Report 2019. Podle této studie jsou Češi nejbohatší ze zemí bývalého východního bloku, když jsou v průměru více než dvaapůlkrát bohatší než Slováci. To je pikantní, když vezmeme v potaz, jak nám neustále mnozí politici tvrdí, že prý „kdybychom měli euro, už jsme bohatí jak Slováci“.
Pojit bohatství s měnou je totiž jen politická zkratka. Bohatství je funkcí více faktorů a tahat do toho euro je jen propaganda. V realitě jsme bez eura a bohatší než Slováci.
Podle této tabulky bohatství jsou nejbohatší domácnosti v USA, Švýcarsku a Singapuru. Rakousko je 16., Německo 18. a Slovensko až 40. Rozdíly v bohatství jsou přitom dost výrazné. Němci jsou zhruba třikrát bohatší než Češi a Američané jsou na tom ještě mnohem lépe než Němci.
Když mají Němci několikrát vyšší platy než Češi, je logické, že jsou bohatší. Jenže Slováci nemají skoro třikrát nižší platy než Češi. Čím to tedy je, že jsou o tolik chudší? Má hypotéza je, že to je především v cenách nemovitostí a ve velkém zadlužení.
Statistika říká, že celkové bohatství domácností loni celosvětově nepatrně kleslo. V ČR ale dál rostlo. To podle mě souvisí s tím, že Češi obvykle bydlí ve svém. V celém vyspělém světě šly přitom ceny nemovitostí v posledních letech rychle nahoru. Dluhy zůstávají tam, kde byly, ale majetek roste, čímž roste i čisté bohatství. Češi tak skrze nemovitosti řeší chybějící důchodovou reformu – a ukazuje se, že to funguje. Až budou potřebovat do sanatoria, byt pronajmou a z toho budou platit sanatorium. Ti bez nemovitosti si to ze státního důchodu nebudou moci dovolit. Tam, kde Němec potřebuje stát a zákony, Čech si poradí sám.
Planeta je každým rokem lepším místem k životu
Podle indexu kvality života se úroveň života v průměru na světě zlepšuje. Špatných míst ubývá. Stále víc lidí má přístup k čisté vodě či splachovací toaletě. To je dobrá zpráva v záplavě špatných, které nás připravují na to, že planeta údajně div že neshoří. Dnes žijeme v době, kdy do nás neustále někdo hustí, že nemáme budoucnost. Já tomu nevěřím. Lidstvo se svou kreativitou si cestu najde.
Podle indexů se dobře žije hlavně ve Skandinávii a ve Švýcarsku. Jenže tam bych žít nechtěl. V Norsku je zima, vlhko, tma a hlavně Barnevernet, který krade děti. Ve Švýcarsku je sice lepší počasí, ale děti tu kradou taky. (Kdo četl knihu Ukradený syn, ví, o čem mluvím. Nebýt zásahu europoslance Tomáše Zdechovského, měli bychom o jednu Češku méně.) Jsem rád, že jsem se narodil tam, kde jsem se narodil. Tady jsem spokojený.
