Neomezený internet v mobilu je tu. Co na to zákazníci?
Tak se kritici operátorů konečně dočkali. Všichni klíčoví poskytovatelé mobilních služeb na českém trhu nabízí neomezený internet v mobilu. Ale co se vlastně změní? Já trvám na tom, co jsem psal již několikrát – neomezený internet v mobilu nikdo nepotřebuje, protože jej nikdo nespotřebuje. Jediné, co uživatel potřebuje, je komfort v uspokojování preferencí, které jsou pro něj charakteristické. A ty se v budoucnu budou odvíjet spíše od rychlosti přenosu dat než od jeho objemu.
Statistiky z neomezeného datového léta T-Mobile ukazují, že průměrná měsíční spotřeba mobilních dat na jednu SIM kartu dosahovala 12 GB. S ohledem na pokračující technologický pokrok ve vývoji mobilů, které dnes už suplují daleko více než jen stolní počítač, a také digitalizaci společnosti a její prostup do všech oblastí našeho života je však symptomatické, že se nároky na datové objemy, v mobilech i jinde dramaticky zvýší. Jak? Průměrné a mediánové hodnoty nepolezou nahoru tak rychle a ještě hodně dlouho se udrží pod 50 GB měsíčně, ale pionýři datování potáhnou trh strmě dopředu.
V tomto kontextu bude zajímavé sledovat, jak zákazníci zareagují na nabídky operátorů, které mají všechny nálepku „neomezený internet“, ale přesto se v mnohém liší. Vodafone se snaží držet teorie cenové diskriminace vztažené k množství, když nabízí nejvýhodnější cenu při sdružení více osob do jedné smlouvy. T-Mobile nabízí jednotlivcům neomezený internet, ale tvrdé podmínky „no more data FUP“ vystřídala strategie „slow data FUP“, tedy zpomalení rychlosti při „prodatování“ stanoveného objemu v jednotlivých balíčcích. O2, které přišlo s nabídkou jako poslední, nabídlo jiný charakteristický znak – a sice neomezená data ve všech balíčcích, které se od sebe liší jen rychlostí, jež budou uživatelé data přenášet. S ohledem na rostoucí datovou spotřebu s nejasnou kvantifikací je tento posledně zmíněný produktový mix asi nejkomplexnější nabídkou, na kterou jsou zákazníci zvyklí, protože se de facto nejedná o platbu za data a platbu za rychlost. Jedná se o potvrzení ověřené ekonomické teorie o vzácnosti zdrojů a potřebě nástrojů k řízení přístupu k těmto zdrojům. Máme je konečně všude kolem sebe, stačí se pozorně podívat na jakoukoli oblast lidského života. Sám jsem se nedávno zamýšlel nad tématem, co bude v případě operátorů onen mechanismus, který nemá dopustit přetížení sítí. Nyní je jasné, že to je diverzifikace rychlostí. Předvídvatelná a transparentní diverzifikace rychlostí je tedy oním klíčem.
Na reakci spotřebitelů jsem opravdu zvědavý. Už teď se objevují hlasy, které říkají, že jsou neomezené tarify moc drahé a že by vlastně stačilo daleko méně dat, jen kdyby byly levnější. Tak třeba trh od tolik požadovaných neomezených tarifů ještě vezme zpátečku. A pak by navždycky hlasité „volání milionů zákazníků“ po určité změně ve veřejné debatě mělo stejnou váhu jako předvolební slib politika. Necháme se překvapit.
Autor je advokát a vysokoškolský pedagog, působí jako předseda správní rady Liberálního institutu.
