Karel Gott: Havel byl Mesiáš, Werich byl považovaný za svatého, ale měl od komunistů privilegia
Legendární zpěvák Karel Gott se kromě hudby celý život vášnivě zajímal i o politiku. Domníval se, že politiky řídí nějaká vyšší moc, například ilumináti, která rozhoduje o tom, co se ve světě stane. Loni v září mi rozhovoru, který jsme spolu natáčeli, řekl: „Nechci podporovat žádnou stranu, ale je pravda, že někdy se politikou zabývám víc než hudbou a mám hodně silné názory.“ A skutečně. Velmi kriticky se při našich setkáních vyjádřil o jiné legendě československého umění, herci Janu Werichovi. Prezidenta Václava Havla považoval za Mesiáše komunistické prezidenta Antonína Zápotockého zase označil za našeho prvního populistu.
Karel Gott nad politikou a věcí s ní souvisejících skutečně hodně, ale hodně přemýšlel. Studoval ji, četl si o ni, trápil se nad možným řešením problémů. Někdy u toho zacházel až do podivných krajností, například když zaujatě vysvětloval, proč si myslí, že svět řídí někdo, koho nemůžeme ovlivnit. Třeba ilumináti.
Velká kritika Wericha
Zpěvák při vyjádřeních, které byly určeny pro čtenáře, diváky či posluchače, nerad jmenoval konkrétní lidi, přestože je někdy i tvrdě kritizoval. Nechtěl, aby se názorové diskuse přenášely do osobní roviny a aby se na veřejnosti „pralo špinavé prádlo“. „Vždyť oni se v tom najdou,“ říkal mi. Mimo záznam si ale servítky moc nebral.
Například k jiné československé umělecké legendě, herci Janu Werichovi, mi řekl toto: „Já jsem neměl rád na panu Werichovi jedno, on furt říkal voni jsou blbí. Kolikrát jsem se ho chtěl zeptat: Kdo jsou to voni? Proč rovnou neřekl „někteří komunističtí funkcionáři“? Přitom někteří komunističtí funkcionáři byli chytří. Chtěl jsem mu to říct, ale on byl pro nás svatej, on byl ale všelijakej. Byla jedna divadelní schůze, kde byl pranýřován jeden herec, že nepozdravil ´soudružku šatnářku´. Na to Werichův kolega Voskovec vstal a řekl ´hlavně se neposrat´. Werich měl ale různá privilegia, ministři kultury ho využívali.“
Kritizoval i spisovatele Pavla Kohouta (ten později podepsal Chartu 77 a byl režimem šikanován – pozn. autora) za jeho staré oslavné věty komunistů z 50. let a měl mu za zlé, že se literát do Gotta „často navážel“. Ke Kohoutovi poznamenal: „Po roce 1948 přišla hudba, která mi byla velmi protivná. Různé pochody, mladí byli odhodláni vše vybudovat a kritizovali všechno staré. Ty texty mi byly z duše protivné. Například takové texty psal i spisovatel Pavel Kohout. V 60. letech pak zase v televizi nová generace odsuzovala hudbu padesátých let. A tak to jde pořád dokola. Mládí se používá při revolucích, po revolucích. Mladí se dají využít i zneužít, protože nemají rodiny. Komu je nad třicet a uvažuje o rodině, tak se pak přizpůsobí, chce-li se svým potomstvem ve společnosti přežít a obstát. Musí se zařadit a vědět kdy má držet ústa.“
Pohřeb Karla Gotta přinese velká dopravní omezení. Kde bude nejlepší zaparkovat? >>>
Na můj dotaz ohledně premiéra Andreje Babiše, že v současné politice se objevují i lidé, kteří si hrají na Mesiáše, zaujmou masy a pak většinou nesplní, co slíbili, odpověděl takto: „Pozoruji to, ale na Mesiáše si hrál i Václav Havel.“
Při našem rozhovoru také připomněl, že kdysi uměl zpaměti projevy politiků z 50. let, napodoboval i hlas někdejšího komunistického prezidenta Antonína Zápotockého, kterého kdysi předváděl svým spolužákům. Zápotockého považoval za našeho prvního populistu a dokonale mi napodobil hlas komunistického exprezidenta a jeho slova: „Nikomu nedovolíme strkat svůj rypák do naší socialistické zahrádky.“
Řídí nás někdo jiný
Karel Gott se také domníval, že svět ovládají nějaké síly, o kterých se nerozhoduje ve volbách, ale mimo ně. K tomu mi při schůzkách řekl: „Ať už jsme měli spojence na Západě, či Východě, všichni nás prodali. A počítejme s tím, že nás prodají zas. Vždyť už jsme zase prodaní. Strategicky určitě, jsme přece v NATO… Například politiky řídí někdo úplně jiný. Politici jsou vidět, jsou na výsluní, mávají lidem, ale jsou někomu podřízení. Jsou řízeni a jsou závislí. Ten, kdo jim pomohl do křesla, od nich potom něco chce. Vezměte si Stalina, někdo tvrdí, že hlavně díky němu Sovětský svaz vyhrál válku. On jí skutečně vyhrál, ale s pomocí mnoha amerických zbraní, které mu USA léta dodávaly. Všechno bylo předem domluvené, nic nevzniklo náhodou. Už rozbušku konfliktů někdo řídí. Když zazněly v roce 1914 výstřely v Sarajevu, tak někdo už znal celý scénář první světové války.“
