Ostuda Nobelovy ceny za literaturu: Vyhrál Rakušan Handke, který velebí válečné zločince
Není to poprvé, ale nejspíš ani naposledy, co slavné Nobelovy ceny putují do rukou lidí, jejichž morální profil je pochybný. Letos prestižní ocenění za literaturu získal rakouský spisovatel Peter Handke, který zpochybňuje masakr v bosenské Srebrenici z roku 1995, při kterém zahynulo přes 8000 lidí a velebí bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiće, který byl Mezinárodním tribunálem v Haagu souzen za genocidu a válečné zločiny. Přestože je podle odborníků Handke výjimečný spisovatel, básník, dramatik a scenárista, je ostudou, že „nobelovku“ dostal člověk s tak pochybným charakterem.
Nad některými rozhodnutími porot Nobelových cen zůstává rozum stát už několik desetiletí. Zdá se ale, že se na tom nic nemění. Někdy je vidět za udělením ocenění jasný politický kalkul, jindy nepochopitelné odmítnutí zasadit jednotlivé postavy do kontextu. Legendární byla třeba Nobelova cena míru pro palestinského předáka Jásira Arafata v roce 1993 za podpis dohod s Izraelem, bez ohledu na to, že Arafat stál v čele organizace Fatah, která po světě při teroristických útocích vraždila i nevinné civilisty.
Také v případě spisovatele Petra Handkeho Nobelova cena za literaturu smrdí na sto honů.
Genocida prý nebyla
Handke dlouhodobě zpochybňuje obrovský masakr, který se odehrál v červenci 1995 ve Srebrenici v době války v Bosně a Hercegovině. Tehdy zde příslušníci Vojska republiky Srbské (část Bosny) a příslušníci paramilitantní jednotky Škorpioni, která byla pod kontrolou Ministerstva vnitra Srbska, zavraždili 8372 lidí (číslo nemusí být konečné). Většinu tvořili muslimští muži a chlapci, ale mezi obětmi je také 74 žen a 33 dětí mladších patnácti let. Byla to odpornost, která nemá v poválečné Evropě obdoby. Ovšem slavný spisovatel Handke tvrdí, že to byla jen taková „skutečnost.“
Čerstvý nobelista také v roce 2006 promluvil na pohřbu srbského prezidenta Slobodana Miloševiće, který byl společně s chorvatskými a bosenskými extrémisty přímo zodpovědný za balkánské války v 90. letech. Milošević byl od roku 2002 souzen Mezinárodním soudem v Haagu a byl obviněn z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Rozsudku se nedočkal jen proto, že ve vězení zemřel. Handke ale Miloševiće vždy velebil a opěvoval. Osud Srbů za balkánských válek v 90. letech srovnal s osudem Židů za holocaustu. Přitom Srbové byli součástí problémů a sami mají na svědomí z té doby desítky tisíc obětí. Spisovatel se sice později za příměr k holocaustu omluvil, ale jeho slova pouze odpovídala tomu, co si ve skutečnosti myslí.
Oponenti z literárního prostředí nazývají Handkeho „ideologickým monstrem,“ jenže to porotě Nobelových cen také nevadilo. Proslavený spisovatel Salman Rushdie jej kdysi nazval „blbem roku,“ americká teoretička Susan Sontagová uvedla, že na žádnou Handkeho knihu kvůli jeho politickým názorům už nesáhne. Když obdržel v roce 2014 Mezinárodní Ibsenovu cenu, kterou udělují Norové, jeden místní akademik to popsal, jako by to bylo „udělení ceny nacistickému zločinci Goebbelsovi“.
Kromě toho bývalá Handkeho partnerka Marie Colbinová ho obvinila už v roce 1999 z domácího násilí. Měl jí kromě jiného být pěstí do obličeje a zuřivě bouchat její hlavou do kamenné podlahy. Určitě je to pak skvělý kandidát na Nobelovu cenu. A jinak vždy hlasité feministky mlčí…
Přitom sám oceněný rakouský spisovatel před pěti lety vyzval dokonce ke zrušení Nobelovy ceny za literaturu, když tvrdil, že se jedná o „falešnou kanonizaci literatury.“ Jistě, když ale někdo svatořečí cenou jeho samotného, tak to nevadí.
Sporná i nobelovka za mír
Pochybné je i udělení letošní Nobelovy ceny míru etiopskému premiérovi Abiy Ahmedovi (43). Ten podle akademiků prosadil mírovou smlouvu s Eritreou a ukončil tak dlouhou válku Etiopie se svým sousedem. To je pravda, i když mír je pořád křehký a není jasné, zda vydrží. Ale budiž.
Ahmed byl oceněn i za údajné reformy, které v Etiopii směrují k demokracii. Ano, nechal propustit některé politické vězně a povolil činnost předtím nevládních stran. Ovšem ten samý člověk byl mnoho let vysokým důstojníkem etiopské armády a tím se podílel na vraždění, věznění a mučení politických oponentů. Nestál dlouhá léta mimo, byl součástí dění, a to velmi problematického dění, u kterého byla zásadně a brutálně porušována lidská práva. Takový člověk má dostat Nobelovu cenu míru?
Abiy Ahmad nastoupil do funkce premiéra 2. dubna loňského roku. Ovšem v roce 2018 docházelo v Etiopii k obrovským etnickým čistkám, při kterých muselo opustit domovy 1,5 milionů lidí, což je nevíce za několik posledních desetiletí. Jistě, Ahmad ty lidi osobně nevyháněl z domovů, ale jeho vláda neudělala nic zásadního, aby tomu zabránila. Proč to nebylo při udělení nobelovky zohledněno?
Nobelovy ceny za literaturu a míru tak opakovaně vyvolávají kontroverze a jsou potom výsměchem demokracie a svobody, po kterých tak hlasitě volají. Některým manipulátorům s fakty, kteří bohužel rozhodují o udělení cen, to ale zjevně nevadí. Proto je z toho někdy kolosální ostuda. Navíc oceněna tučnou peněžní částkou (za literaturu v přepočtu více než 21 milionů korun).
