Tohle Gretu nepotěší: „Žádná klimatická nouze neexistuje,“ říkají vědci
„Ukradli jste mi mé dětství a mé sny,“ křičela koncem září Greta Thunbergová na konsternované účastníky klimatického summitu OSN v New Yorku. V emotivní exhibici šestnáctileté dívky s vývojovou poruchou mozku bohužel zcela zanikly věcné argumenty. Přinesli je signatáři takzvané Evropské klimatické deklarace.
Žádná „klimatická nouze“ podle nich neexistuje, a Gretina hysterie je proto zbytečná. Petici adresovanou generálnímu tajemníkovi OSN Antoniu Guteressovi podepsalo více než 500 vědců a profesionálů zabývajících se klimatem ze čtrnácti zemí. Zorganizoval ji holandský profesor geofyziky Guus Berkhout. Požaduje, aby v debatě o klimatu bylo slyšet více názorů, nejen ty alarmistické.
„Klimatické modely, na kterých jsou založeny katastrofické vize, předpovídají mnohem větší oteplování, než odpovídá realitě,“ varuje Evropská klimatická deklarace. Vliv skleníkových plynů na oteplování je přeceňován a klimatická změna nezpůsobuje extrémní projevy počasí. „Neexistují žádné statistické důkazy o tom, že globální oteplování zesiluje hurikány, záplavy, sucha a podobné přírodní katastrofy nebo je činí častějšími,“ uvádějí vědci.
V pětistovce signatářů Evropské klimatické deklarace nechybní ani profesor Richard Lindzen, jeden z nejznámějších amerických odborníků na fyziku atmosféry a spoluautor třetí hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) z roku 2001. Lindzen se na práci IPCC podílel od poloviny 90. let. Postupem času si ale všímal, že zprávy IPCC jsou stále více politizovány a že do nich stále více mluví nevládní organizace. Profesora klimatologie z amerického Massachusettského technologického institutu jistě nelze podezřívat, že problematice nerozumí.
Opatření na snižování emisí CO jsou podle Evropské klimatické deklarace nejen velmi nákladná, ale přímo stejně škodlivá. Větrné turbíny zabíjejí ptáky a hmyz a plantáže palmového oleje ničí biologickou rozmanitost deštných pralesů. Výsledkem je zbytečné narušování ekonomiky a ohrožování životů obyvatel chudých zemí, kterým zastánci skleníkové hypotézy odpírají přístup k dostupné a spolehlivé elektrické energii. „Žádáme vás, abyste se řídili klimatickou politikou založenou na vědě – v zájmu těch, kdo jsou poškozováni nákladnými, ale zbytečnými pokusy o omezování skleníkových plynů,“ čteme v petici. Doplňuje ji tento velmi ilustrativní obrázek:
Pod obrázkem je popisek, který vysvětluje: „Klimatická nouze, která nikdy nebyla: globální oteplování předpovídané klimatickými modely (fialové a červené rozmezí) je třikrát vyšší než oficiální odhady lidských vlivů na klima (IPCC, oranžové rozmezí) a čtyřikrát vyšší než pozorovaného oteplování (zelené rozmezí).“
Nic nového pod sluncem
Petice ale vlastně není ničím novým. Varování, že skleníková hypotéza není prokázána a že údajný „vědecký konsenzus“ neexistuje, podepisují odborníci opakovaně. Zde jsou čtyři příklady:
V červnu 1992 vznikl takzvaný Heidelbergský apel. Bývalý ředitel americké Satelitní služby pro výzkum počasí, klimatolog Fred Singer v něm varoval před Summitem Země, který v Rio de Janeiru chystalo OSN. Uváděl, že tvrzení o lidmi způsobeném globálním oteplování je založeno na pseudovědeckých argumentech a nerelevantních datech. Heidelbergský apel podepsalo 4000 vědců, mezi nimi 72 nositelů Nobelových cen.
Petice vzniklá pod záštitou Oregonského vědeckého institutu v roce 1998 varovala, aby USA nepodepisovaly Kjótský protokol omezující produkci skleníkových plynů. „Neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že lidské uvolňování skleníkových plynů způsobuje katastrofické oteplování zemského povrchu a změny klimatu,“ psalo se v takzvané Oregonské petici. Upozorňovala, že Kjótský protokol je založen na „vadných předpokladech“ a že jeho přijetí bude mít negativní dopady především na ekonomiku chudých zemí. Petici organizoval Frederick Seitz, někdejší prezident americké Národní akademie věd a emeritní profesor Rockefellerovy univerzity. Podepsalo ji více než 31 tisíc vědců, z toho 2100 z oblasti klimatologie a příbuzných oborů.
V únoru 2017 se více než tři stovky předních amerických vědců obrátily s peticí na Donalda Trumpa. Žádali ho, aby USA vystoupily z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Petice, kterou sepsal Richard Lindzen, měla úspěch. V červnu 2019 totiž americký prezident oznámil, že Spojené státy vystupují z tzv. Pařížské dohody – konkrétního závazku omezovat skleníkové plyny, přijatého signatáři Rámcové úmluvy v prosinci 2015.
A konečně dnešní Berkhoutova petice navazuje na otevřený dopis italských vědců publikovaný letos v červnu. „Je vědecky nereálné připisovat lidem odpovědnost za oteplování pozorované od minulého století do současnosti,“ varuje devadesát odborníků: „Poplašné prognózy nejsou důvěryhodné, protože jsou založeny na modelech, jejichž výsledky jsou v rozporu s naměřenými daty.“
Podle pětistovky vědců je Gretin požadavek uhlíkové neutrality „škodlivý a nerealistický“. OSN ale hlas odborníků neslyší. Raději naslouchá křiku šestnáctiletého copatého děcka s Aspergerovým syndromem.
