Opět šťastné zítřky: Koalice eurobyrokratů a zelených aktivistů dělá ekologické škody
Rebelující mládež pomáhá prosazovat ekologickou agendu Bruselu a zelený byznys. Jak vysokou cenu za to zaplatíme?
Začátkem října obletěly svět snímky ekologických mládežníků z hnutí Extinction Rebellion. Po londýnské demonstraci proti globálnímu oteplování se britské ekoděti u McDonald’s futrovaly hovězími hamburgery. Proč ne, při vykřikování hesel o blížícím se konci světa zkrátka jednomu vyhládne. To by ovšem součástí demonstrace nesměla být i veganská blokáda Smithfieldské tržnice, jednoho z největších evropských tržišť s masem.
První generace
Klimatolog Ladislav Metelka v březnu upozornil, že ve svých materiálech účelově překrucují zprávu Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC). Stávkující ekoděti s odkazem na IPCC tvrdí, že na zastavení „nevratného poškození ekosystému“ máme už jen posledních 12 let. Jenže IPCC nikde nic takového nepíše.
Ekoděti se na první pohled velmi ostře vymezují proti Evropské unii. „Politici se nestarají o klima, tak my nechodíme do školy,“ řekl novinářům zástupce české větve studentského stávkového hnutí Fridays for Future Petr Doubravský. Jenže omezování skleníkových plynů je na bruselské agendě už čtvrt století, takže jakápak revolta?
V oblasti životního prostředí nám Evropská unie vnutila celou řadu tvrdých regulací, jež se postupem času ukázaly jako ekologicky neúčinné a ekonomicky škodlivé. Připomeňme jen dva příklady.
V roce 2003 nám bruselská směrnice nařídila přidávat do benzínu a nafty biopaliva. V Česku se biopaliva začala povinně používat od září 2007. Kromě Strany zelených jim horlivě umetaly cestičku i nevládní zelené organizace. Dnes se za to aktivisté nejspíš hluboce stydí.
Včerejší tiskové zprávy, podle nichž jsou biopaliva „levnější a ekologičtější alternativou k naftě“, jsou smazány z webů. Mantra, že biopaliva sníží uvolňování skleníkových plynů, je zapomenuta. Ukázalo se, že biopaliva sice ničemu nepomáhají, ale zdražují potraviny, ničí půdu a paradoxně uvolňují víc skleníkových plynů než „špinavá“ nafta a benzín.
Podle bruselské směrnice z roku 2001 musí Česko také podporovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE). Přesněji řečeno zajistit, aby z nich u nás bylo do roku 2020 vyráběno 13 % energie. Domácí zelené organizace OZE usilovně prolobbovávaly už nejméně od poloviny 90. let. „Solární kolektory! Větrníky! Biomasa!“ opakovali ekoaktivisté jako zaseknuté gramofony. Výsledek? Astronomický tunel do našich peněženek.
V lednu 2015 Nejvyšší kontrolní úřad spočítal, že do roku 2030 přijdou masívně dotované OZE české spotřebitele na neuvěřitelný bilión korun. Tisíc miliard! Každý z nás včetně důchodců a nemluvňat tedy solárním a větrným pijavicím zaplatí 100 000 Kč.
Neekologická biopaliva a předražené a nespolehlivé obnovitelné zdroje energie jsou obdobou cimrmanovského „tudy ne, přátelé!“. Česká krajina zasviněná lány řepky, lesy solárních panelů a hučícími stožáry větrníků je mementem, jak to končí, když si eurobyrokraté podají ruce se zapálenými mládežníky.
První generace českých ekologistů od té doby dospěla, zcyničtěla a zfotrovatěla. Z mládežníků, kteří se v 90. letech přivazovali k branám Temelína a přetahovali s policií na demonstracích proti globalizaci, se stali zelení úředníci přisátí na grantové penězovody.
Nastupující, druhou generaci ekodětí ale dosud zajímají hvězdné ideály. Hnutí Extinction Rebellion požaduje vyhlášení stavu klimatické nouze, dosažení uhlíkové neutrality do roku 2025 a „sestavení shromáždění občanů pro demokratickou kontrolu vládních kroků v otázce klimatické krize“.
Vláda ulice
První požadavek je nesmyslný, protože žádná klimatická nouze neexistuje. Druhý požadavek je technicky nereálný – znamenalo by to zánik západní průmyslové civilizace a návrat do středověku. Třetí požadavek by byl koncem zastupitelské demokracie a vládou ulice.
Tohle všechno velmi vyhovuje neoficiální alianci bruselských byrokratů a cynických podnikatelských šíbrů. Politici Evropské unie našli v globálním oteplování skvělé téma. Chrání nás před vymyšlenými riziky a my je volíme ze strachu, že nás jinak zabije klimatická změna. Ekobyznys má paralelní zájem udržet v chodu toky miliard za předraženou „zelenou“ energii. Mládež s transparenty pak oběma skupinám slouží coby „užiteční idioti“, udržující virtuální problém v našem povědomí. Užívají si romantickou revoltu, což patří k věku.
A pár šťavnatých hamburgerů od McDonald’s po veganské demonstraci? Nebuďme malicherní…
