Karel Steigerwald: Zemana do koše, na Hrad Jakeše aneb Kam jsme to až došli
Když prezident lže v televizi a tou lží ošklivě pomlouvá člověka, což prokáže i rozhodnutí soudu, přečteme si jakýsi podivný názor Ministerstva financí, který dává flek i těm nejpeprnějším komunistickým lžím: „Vystoupení prezidenta republiky na soukromé televizní stanici není vázáno žádnými procesními či hmotněprávními normami ustavujícími zákonný rámec výkonu veřejné moci.“ Takto se tedy jmenuje prezidentská lež. Dělají z nás blbce. Myslí si, že mohou říkat a psát cokoliv, a také to dělají. Vypadají, jako by soutěžili o nejblbější výrok těchto let a vyhráli Zlatou plaketu. Ale nemusí se z ní těšit dlouho. Měli jasně napsat: pan prezident lže, ale my s tím nemůžeme nic dělat.
Co by asi na ministerstvu napsali, kdyby prezident něco ukradl? Pravděpodobně toto: „Odnášení cizích předmětů domů prezidentem republiky není vázáno žádnými procesními a hmotněprávními normami ustavujícími rámec výkonu veřejné moci.“ Tohoto výroku se ale nedočkáme. Prezident naštěstí nic neukradl, domů nic nenosí a je třeba jej za to pochválit. Jak je to krásné, když se můžeme radovat, že prezident nekrade.
Takto se mění poměry k ubohosti. Ty figury byly zvoleny. Lidé je chtějí, tak je mají. Kam se na ty dnešní mistry, o kterých už Římané říkali, posaď vola na zlatý trůn, pořád je to vůl, hrabe slavný Jakešův projev, který svou pitomostí pomohl povalit komunismus. Vypadá dnes jako uvážlivé mudrování politika.
Jakeše lidé nechtěli. Zemana, který není vázán hmotněprávními normami, takže může lhát dle libosti, lidé chtějí. Tam jsme došli. Ale nezoufejme, jednou ještě uvidíme – chápejte to jako hořkou nadsázku – jak jdou lidi na Václavák a volají: Zemana do koše, na Hrad Jakeše!
