Kdo pracuje zdarma, porušuje zákon a musí být potrestán. A je jedno, že se jedná třeba o starostu
Médii proběhla zpráva, že starosta Českého Jiřetína Pavel Veselý se dopustil relativně groteskního právního prohřešku. Za práci pro svou milovanou obec si neposílal žádné peníze. Což dle zákona není možné. Starosta v České republice musí pobírat alespoň minimální odměnu. Dodejme, že na nezákonný postup správně upozornil středočeský krajský úřad. Mezi lidmi starostovo jednání vzbudilo samozřejmě sympatie – panečku, to je ale hodný politik, nic za svou práci nechce! To je ale kanón! Naopak konání úřednické se setkalo většinou s antipatiemi – chudák starosta, honí ho zlí úředníci. Nicméně pokud se zamyslíme nad věcí podrobněji, musíme starostovo podivné jednání do značné míry odsoudit.
Tím, že není někomu vyplácena příslušná odměna, je de facto okrádána třeba zdravotní pojišťovna a pak se divme, že nejsou peníze na zdravotnictví. Totéž v bleděmodrém platí o sociálním pojištění. Kdo ze starostovi tleskajících důchodců (invalidních či starobních) si uvědomil, že kdyby tak postupovali všichni (nejen) starostové, tak by nebyly peníze na jejich stále stoupající důchody? A v neposlední řadě – pokud někdo pracuje zadarmo, tak také krátí stát na daních. A z čeho se pak postaví či opraví silnice? Z čeho se bude přidávat učitelům a učitelkám?
Dále je tu nezanedbatelný rozměr psychologický, pokud jeden komunální politik pracuje zadarmo, tak se v principu staví na mravní piedestal oproti jiným radním, starostům a místostarostům, kteří musí pobírat příslušné odměny, aby uživili třeba rodinu nebo spláceli dluhy.
A to se přirozeně netýká jen starostů a radních, v mírné nadsázce konstatováno, jde i o útok na nezávislost justice a státních zástupců. Jak si může připadat například soudce, který pobírá plat, když soudí člověka ze zmíněného Českého Jiřetína a ten již k němu přistupuje s nevysloveným despektem. „Tak vy si tu, pane soudce, berete stotisícový plat a náš starosta dře jako mezek pro společnost zadarmo. A takový člověk mi teď bude ukládat trest veřejně prospěšných prací?“ Inu, patrně nikdo z nás by nechtSěl být na místě soudce a vnímat mravně pohoršené pohledy Jiřetínského občana. Ještě že zde krajský úřad včas zasáhl.
Nad tím, že někdo pracuje zadarmo se nevyplácí jen tak mávat rukou. Chápu, že to může působit sympaticky, ale současně jde i o protizákonné a společensky nebezpečné chování. Nepodceňoval bych to. Představte si, že by tak začal jednat každý.
Autor je právník.
