Jefim Fištejn: Mozková smrt NATO a Macronův princip mocné armády
Začátkem prosince se v Londýně bude konat veledůležitý summit NATO. Jeho význam je o to větší, že aliance neprožívá nyní svůj nejlepší čas. Evropští politici často zpochybňují samotný smysl další existence severoatlantického spojenectví. Česko vyšle na osudový summit prezidenta Miloše Zemana.
Trojským koněm se tentokrát stala země, která je pokládána za div ne tahouna evropské integrace – Francie. Její prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro časopis The Economist prohlásil, že NATO stihla „mozková smrt“, a proto je na čase kladně posoudit požadavek Kremlu zastavit další rozšiřování Aliance. On sám jménem Francie prý již dávno diplomaticky ponouká Polsko a pobaltské státy ke sblížení s Ruskem. Vladimir Putin již může chystat výnos o vyznamenání svého francouzského přítele řádem Za zásluhy o vlast 1. stupně.
Pouhá záminka
Macron je známý filuta, avšak zmíněný rozhovor se vůbec nevymykal trendu posledních měsíců: při každé příležitosti pozitivně vyzdvihuje otázku spolupráce s Moskvou.
Tentokrát Macrona vyprovokovalo k útoku proti NATO rozhodnutí Donalda Trumpa „obětovat své kurdské spojence Erdoğanovi“. Že je to pouhá záminka k sebeospravedlnění, o tom svědčí skutečnost, že místo dvou stažených průzkumných čet Spojené státy obratem poslaly do Sýrie několikatisícový kontingent na ochranu ropných polí a ani Kurdové se nakonec nerozkmotřili s Američany (vizte jejich rozhodující účast v likvidaci chalífy al-Bagdádího). Macron využil nejasnou okolnost, aby dospěl k jasnému a předem připravenému závěru: „To, co nyní pozorujeme, je pro mne mozková smrt NATO.“ Pro jistotu tuto větu zopakoval ještě jednou na závěr rozhovoru.
Článek pět
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
