Nové lithium na obzoru? Vláda Andreje Babiše rozprodává strategické rezervy a opozice mlčí
Andrej Babiš získává pod kontrolu cínovecké lithium. Tím překvapivější se může zdát, že se chce zbavit jiných kovů, dokonce těch ze strategických rezerv. Jeho političtí rivalové se ale nepoučili. Zatímco on vyhrál volby i díky kauze prodeje ještě nevytěženého lithia, oni téma prodeje už vytěžených, dokonce strategických kovů ani pořádně politicky nerozehrávají. Jde o další střípek do mozaiky Babišovy nebývalé politické úspěšnosti.
Vláda premiéra Andreje Babiše si cínovecké lithium vzít nenechá. Už je mu zase o něco blíže, a to prostřednictvím firmy ČEZ, v níž má ministerstvo financí 70procentní podíl. Polostátní energetický podnik minulý týden podmíněně uzavřel strategické partnerství s australskou společností European Metals Holdings (EMH). Dceřiná společnost EMH, Geomet, má přednostní právo na případnou těžbu lithia na Cínovci. V rámci zmíněného strategického partnerství by měl ČEZ získat v Geometu většinu.
Horečka kolem Cínovce
ČEZ letos v červenci poskytl EMH půjčku v přepočtu převyšující 50 miliónů korun. Do konce letošního roku měl pak posoudit, zda do Geometu v rámci zmíněného strategického partnerství kapitálově vstoupí a získá v něm 51procentní podíl, či zda si nechá půjčku vrátit zpět. Podle všeho se tedy rozhodl pro to první. Byť je celá věc podmíněná úspěšným završením hloubkové prověrky EMH ze strany ČEZ.
Babišova vláda by prostřednictvím ČEZ získala nad možnou těžbou lithia mnohem větší kontrolu, než má nyní. Ekonomicky přitom vůbec nemusí jít o nesmysl. Letos v půli června EMH aktualizovala studii proveditelnosti těžby na Cínovci. S tím závěrem, že by se jednalo o výnosnější podnik, než dosud předpokládala.
Takzvanou čistou současnou hodnotu možné těžby na Cínovci v rámci aktualizace zdvojnásobila v přepočtu na více než 25 miliard korun. Celkové investiční náklady by přitom činily zhruba jedenáct miliard korun. Pokud ČEZ do Geometu kapitálově vstoupí, EMH, resp. Geomet za získané peníze zpracuje finální studii proveditelnosti.
Horečka kolem cínoveckého lithia je ale dávno ta tam. Vrcholila v roce 2017. Akcie společnosti EMH, pro kterou je případná těžba cínoveckého lithia hlavním projektem, se od dubna 2017 do začátku tohoto týdne propadly na londýnské burze o 77 procent. Pryč je ovšem nejen horečka akciová, ale i politická.
V předvolebním čase roku 2017 se lithium – jak známo – stalo předmětem politické přestřelky. Padaly argumenty věcné i marketingové. Každopádně obecně se má za to, že takzvaná kauza lithium pomohla k lepšímu volebnímu výsledku hnutí ANO, zatímco sociální demokracii uškodila. Sociální demokraté tehdy vládli ministerstvu průmyslu a obchodu a měli věc v gesci. Hnutí ANO se podařilo část voličů přesvědčit, že sociální demokraté nemají lithium vůbec pevně v rukou. Kulantně řečeno.
Politický tah
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
