Marek Stoniš: Zápisky z uzavřeného oddělení Česko
Nová předsedkyně TOP 09 Markéra Pekarová Adamová chce objíždět venkov a vysvětlovat lidem výhody přijetí eura. Měla by si dát pozor, aby během své road show omylem nepřejela česko-slovenskou hranici. Mohla by dostat po papuli.
Mladý český chlapec si stěžuje, že až vyroste a generace jeho rodičů umře, zanechá mu zničenou planetu. Říká tedy v podstatě totéž co Greta Thunbergová. Už se ani nerozčiluji nad tím, že ten mladý muž žije v nejlepší době, kterou si mohl představit. V nejčistším životním prostředí za mnoho desítek let. V bezprecedentním sociálním blahobytu.
Obklopen informacemi, možnostmi, dostupnou moderní technikou, jež dělá jeho život pohodlným a zábavným. Zdravotnictví je díky umu, píli, bádání a úsilí generací, kterými on z hloubi duše pohrdá, na takové úrovni, že i kdyby patnáctkrát za sebou ten blbec upadl z druhého patra na hlavu, přežije. Ale má v zásadě pravdu. Až umřeme a planetu dostane do ruky on, v tu chvíli bude teprve opravdu ohrožena.
Andrej Babiš si je vědom sílící volební podpory od starších voličů, závislých na drobtech, které spolu s ministryní financí Schillerovou setřepou ze státního ubrusu. Proto nahlas uvažuje o snížení věku pro odchod do penze. Bylo by to jedině v pořádku, kdyby myslel jen na ten svůj. Má to ostatně za pár, je mu přece příšerných pětašedesát let, kdy mnohým lidem fyzické i duševní síly ubývají, tu a tam dokonce zapomene, co vlastně chtěl, exponenciálně mu narůstá počet vnoučat s nataženou dlaní…
Kdyby Andrej Babiš vymyslel nějakou dotáciu na provoz výrobny důchodcovského krmení pro holuby v parku, asi bychom se ani nezlobili, kdyby čirou náhodou „zaparkovala“ někde v jeho holdingu. (A pusťte si k tomu sypání ptáčkům do sluchátek TV Šlágr, pane premiére!)
Ministr zahraničí Petříček a ministr vnitra Hamáček, oba sociální demokraté, prosazují přijímání syrských sirotků žijících v řeckých uprchlických táborech. Chtějí lidem představit jejich příběhy a následně prosadit, aby k slzám dojatí Češi přijali siroty v rámci humanitárního gesta, nikoli na základě povinných evropských kvót. Příkladný, téměř hluboce lidský politický přístup. A snadná pomoc. Nemusí dojímat všechny Čechy, stačí patřičně zapůsobit na své spolustraníky.
Těch pár desítek syrských sirot si několik tisíc zívajících členů sociální demokracie hbitě rozebere do svých rodin, příkladně je vychová a postará se také o rozsáhlé příbuzenstvo, které se za pár měsíců v rámci „scelovacího“ procesu k oněm sirotům přihlásí. Včetně tatínků a maminek oněch sirot. Jedno oko voličovo nezůstane suché.
A nějak tak my si tady žijeme.
