Sladký život Babišových kompliců aneb Zapišme si za uši, že ČSSD z vlády s ANO prostě neodejde
Sotva se o premiéra Andreje Babiše v mediálním prostoru otře nějaká „ošklivá“ zpráva týkající se dotací, Čapího hnízda a tak dále, během následujících pár desítek minut o sobě dá vědět šéf ČSSD Jan Hamáček a potvrdí, že sociální demokracie nemá kvůli tomu žádný důvod z vlády odejít. A během dalších hodin totéž přepapouškují v rozličné kvalitě další lídři oranžové strany, jako jsou Chvojka, Zaorálek, Valachová, Dolínek a další.
Ještě než začaly vládní námluvy ANO s ČSSD, tak řada představitelů sociální demokracie vykřikovala cosi o nepřekonatelných překážkách a nepřekročitelných červených liniích. Od té doby však v Praze ve Vltavě proteklo mnoho vody a společně s ní do Mělníka a do Hamburku odtekly i veškeré podmínky, překážky a morální a lidské zásady, kterými Hamáček a spol. tolik šermovali. Dnes už nejsou žádné. Gumová strana bez páteře a vnitřních korektivů je stejně ani nepotřebuje.
Je tu ale vidět určitý posun. Zbytky PR týmu v Lidovém domě vymyslely, že tato kapitulace na původní zásady neměla být okatá a že je potřeba pokusit se hodit horký brambor na druhou stranu. Proto tu jako na kolovrátku zaznívají řeči, že to je jen problém ANO a že to je věcí hnutí ANO, koho nominuje jako premiéra. To jistě ano, ale členy vlády jsou i ministři za ČSSD. Ti na jednu stranu říkají, že by měli Babišovi spolustraníci zvážit výměnu premiéra, na druhou stranu přitom moc dobře vědí, že to je pusté mlácení slámy a že se nic takového nestane. A ví to i Babiš a možná tento folklor tak trochu potřebuje, aby u veřejnosti budil zdání, že si umí poradit i s nelehkou situací v samotné vládě.
Sociální demokraté taktéž vědí, že pokud odejdou z vlády, nestane se vůbec nic. Na Hradě budou bouchat šampaňské a prezident Miloš Zeman Babišovi do vlády dodá svoje lidi a celou sestavu kromě ANO podpoří komunisté a SPD. Následně budou muset sociální demokraté vyklidit zbytky svých pozic a stejně od teplých korýtek v dozorčích radách, představenstvech a tak dále budou odejiti i jejich další členové, kterým strana nalezla živobytí alespoň v této podobě a nemusí je platit ze stranické pokladny, ve které už stejně skoro nic není.
V takové kondici a především s takovou reputací u lidí ČSSD nemůže pomýšlet na návrat do významnější role na politické scéně. Dnes se její preference počítají v procentech jako u dalších stran, které bojují o přežití ve sněmovně. Od oranžových utíkají členové, straně už nechce téměř nikdo „zvenku“ nic darovat. Nastává tu i problém dát do kupy kandidátku pro krajské volby v příštím roce. Ještě před 8 lety byla o každé místo mela a nyní si strana musí vypomáhat lidmi bez stranické příslušnosti. Pokud se nestane zázrak, příští rok zažije strana další těžký volební debakl.
A ze současné situace a nulové sebereflexe členů lze očekávat, že zázrak se opravdu nestane. Teplá křesla a vládní funkce se sociálním demokratům opouštět nechce. Zkrátka jim přirostla k tělům. Mají v nich svoje jisté a jistotu, že pokud si nebudou vyskakovat, jakési přežití mají ještě garantované na dva roky. V každé civilizované zemi na západ od našich hranic už by v takové situaci dávno vláda padla. Tady se k tomu nemá nikdo. Ani premiér, ani koaliční strana, která se chlubí svojí historií nejstarší demokratické strany v zemi. Proto ji už raději příště nevystavujme trapným okamžikům a neptejme se, zda odejde z vlády či nikoliv. Je to jasné už nyní. ČSSD z vlády nikdy neodejde. Titanic se ještě nepotopil, ledovec je sice na obzoru, ale na lodi se ještě tančí a hoduje, tak proč už teď skákat do ledové vody.
