Sen o volební rovnosti aneb Devět stran ve sněmovně, tak proč to ještě nezahustit?
V celé polistopadové éře bylo spíše výjimkou než pravidlem, aby tu vznikla dostatečná a stabilní sněmovní většina. A hlavně vláda, která nemusí hledat nějakou pokoutnou podporu. A kde nepříliš kompatibilní členové koalice nebojují víc mezi sebou než za blaho země. Nicméně politická energie se nevěnuje zlepšení tohoto stavu, nýbrž jeho možnému zhoršení. To vše ve jménu volební spravedlnosti.
Stručně řečeno, nyní existují dvě základní deformace poměrného systému pro volby do Poslanecké sněmovny. Znevýhodněny jsou menší kraje – zvláště Karlovarský, jak se většinou připomíná, kde nemusí k zasednutí do parlamentního křesla stačit ani deset procent hlasů. A naopak přilepšuje se těm nejsilnějším stranám, což je dáno modifikací používaného přepočtu hlasů (d'Hondtovy metody).
Je jasné, že někomu se to nelíbí. Nespokojenost jednak pramení z těch menších krajů. Jak od voličů, tak od stran, které by tam jinak uspěly více. A u druhé deformace – upraveného přepočtu hlasů – pocházejí stesky od menších uskupení, u nichž se mandát získává za více hlasů, než to stačí jejich větším sestrám. Ale dost teorie.
„Ten systém je nefér,“ konstatoval v nedělních Otázkách Václava Moravce poslanec za SPD Jan Hrnčíř. A zmínil slovenský příklad, kde je celá země jeden obvod, a tudíž deformace poměrného systému minimalizovány. Což vyhovuje stranám s výraznou osobností v čele, na Slovensku to tehdy byl Vladimír Mečiar.
Krajské volby 2020: Do zastupitelstev krajů se bude volit v pátek a v sobotu 2. a 3. října>>>
„Jsem zmocněnkyní pro lidský práva a myslím si, že by to mělo být rovnoměrně rozložené,“ komentovala pak deformace sněmovního volebního systému Helena Válková, bývalá ministryně spravedlnosti, nyní poslankyně za ANO a vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
Nicméně pro korektnost je třeba uvést, že oba citovaní – stejně jako další účastníci popolední debaty na ČT – dávali najevo, že současná fragmentace dolní parlamentní komory není dobrá. A přinejmenším podle nejnovějšího volebního modelu agentury Kantar CZ, který byl v pořadu představen, to ani na nějakou velkou změnu nevypadá. Do sněmovny by se opět dostalo devět stran, jen KDU-ČSL by nahradila Trikolóra, která se u této agentury poprvé přehoupla přes pětiprocentní hranici.
Je tedy s podivem, že například i důvodová zpráva u sněmovního tisku, který má zmíněné deformace odstranit, mluví o současném nastavení jako o „nedostatku“. Může to vypadat nespravedlivě, obyvatelé menších krajů a politici stran s výsledky jen těsně nad pětiprocentní hranici se můžou cítit dotčeni. Ale současný model je minimem, jak alespoň zvýšit už tak malé šance na fungující vládu.
Dá se samozřejmě uvažovat o úpravě pravidel pro koalice, která jdou proti smyslu spojování menších stran alespoň pro účel voleb. Pětiprocentní práh se pouze násobí počtem členů takové koalice, což pak samozřejmě nedává příliš smysl. Snad jen, že když taková koalice uspěje, může profitovat z výše zmíněné deformace ve prospěch uskupení s lepšími procenty.
Sečteno a podrženo. Buď budeme chtít volební systém, který bude možná u někoho vyvolávat pocity křivdy, ale ulehčí už tak těžký vznik vlád. Anebo pravidla, která budou zcela spravedlivá – či přesněji řečeno, rovnostářská – ale pak se z voleb stane spíš jen průzkum veřejného mínění. Či nějaký hybrid podobný tomu současnému. Jen se rozhodnout…