Marek Stoniš: Aktivista Čižinský zakládá hnutí statečných. Jeho přání stát se premiérem je ale spíše drzost
S aktivisty je mnoho potíží. Především jsou hysteričtí a bojují za svou pravdu prostředky, kterými omezují ty, jimž je jejich třeštění lhostejné, případně je obtěžuje. Například se ve vaší čtvrti stane starostou cyklista a jeho parta, a přestože nemáte proti cyklistice vůbec nic, rázem nemáte kde zaparkovat a jako automobilista se přes noc stanete třídním nepřítelem.
Použít a zneužít
Dalším průvodním jevem aktivismu, zvláště pak toho politického, je jistý jazykový paradox – aktivisté vyprazdňují původní význam slov, která ve svém zápalu užívají. Namátkou: Ekologie. Morálka. Transparentnost. Poctivost. Otevřenost. Jinak. (Budeme to dělat „jinak“).
Naposledy například Jan Čižinský, což je kromě zeleného aktivisty také poslanec lidové strany ve sněmovně, předseda hnutí Praha sobě, zastupitel téhož na pražském magistrátu, lídr hnutí Praha 7 sobě a již druhé volební období také starosta této pražské městské části, se rozhodl, že vyprázdní pojem „statečnost“. To když vyhlásil, že zakládá hnutí 3 000 statečných a že je připraven stát se příštím premiérem.
A co že mají vlastně znamenat ty tři tisícovky statečných? Řečeno Janem Čižinským jsou to dobrovolníci, kteří by hovořili s lidmi zklamanými z politického vývoje a přesvědčovali je o tom, že má cenu chodit k volbám. „Chceme získat těch několik procent lidí, kteří nevolí nebo volí menší zlo, tím, že jim nabídneme lepší variantu,“ řekl.
Co z toho vyplývá? Že vás za chvíli na ulici osloví mladý člověk s ohněm v oku a začne vás přesvědčovat, že volit Jana Čižinského a jeho stranu Česko sobě (nějak se název strany musí adaptovat na nový typ voleb) je lepší než menší zlo. Tomu se tedy opravdu říká statečnost…
Muž bez radnice
Přesvědčovat občany o tom, že Jan Čižinský by byl ideální předseda vlády (při psaní tohoto sousloví se mi právě hrůzou orosila klávesnice na počítači), totiž žádná statečnost není. Spíše drzost. Tvrzení, které lze snadno doložit fungováním Čižinského v jemu svěřené čtvrti. Na radnici se dostal sběrem podpisů proti výstavbě údajně předražené nové radnice, kterážto akce se mu povedla náramně: Poté, co se ujal na Praze 7 vlády, nejprve v této věci nedělal nic, nakonec vypsal „fofrvýběrové“ řízení a už čtvrtým rokem staví a staví a staví radnici novou. Pozemek vykoupil a desítky milionů korun z rozpočtu Prahy 7 poslal záhadné firmě sídlící na Panenských ostrovech, jejíž skutečné vlastníky nikdy neprozradil. Náklady na velmi ošklivou stavbu se v průběhu průtahů (staví se už čtyři roky a pořád nic) zdvojnásobily proti částce, kterou před volbami Jan Čižinský veřejně sliboval. Podle některých odhadů se občané této velmi malé pražské čtvrti složí na novou Čižinského radnici zhruba půl miliardou korun, což je o to pikantnější, že se do ní všichni úředníci nevejdou, a paralelně se tak pro ně budují a otvírají detašovaná pracoviště. Transparentnost, otevřenost a aktivistická efektivita v přímém přenosu.
Lodičky přes řeku Vltavu
Speciálním koníčkem Jana Čižinského, a v něm opravdu vyniká, to se musí uznat, je malování cyklostezek, byť na těch nejbizarnějších místech. Praha 7 je jimi díky této starostově obsesi zcela protkána, a to tak, že někdy je kvůli nim jízda na kole, ale vlastně i autem dobrodružstvím hraničícím hrou v ruskou ruletu. Kdo chce vidět, o čem píšu, nechť se na kole projede z Nábřeží kapitána Jaroše do Argentinské ulice a zpět. Zhruba tři sta metrů, během kterých asi nejlépe pochopíte, co je Jan Čižinský vlastně zač. Ovšem za vrcholné dílo jeho cyklistické obsese lze považovat příběh, kdy nechal slavnostně pomalovat cyklistickými pruhy zleva zprava most (překlenující stanici metra Vltavská), o němž se za 14 dnů od statiků dozvěděl, že je zanedbán a v havarijním stavu, takže musí být zavřen a provizorně podepřen.
Na mostech je ostatně dobře patrné, jak dokážou aktivisté k dokonalosti dovést vlastnost, která by se dala nazvat jednoduše nicneděláním. Například nutnou opravu Libeňského mostu sabotovali (nedá se upřít, že aktivně) tak dlouho, až se bude muset na několik let zavřít pro automobilovou dopravu (dopravní expert Prahy sobě ale tvrdí, že to nevadí, protože stejně po něm moc aut nejezdí), a začátek opravy, o konci ani nemluvě, je posunut někam na konec roku 2020. To už měl být podle slov samotného Čižinského dávno opravený. Nebo jejich rovněž přímo ukázkové nicnedělání kolem Trojské lávky, která nečekaně spadla před třemi lety. Dodnes se nezačala stavět nová. Její výstavba by trvala dělníkům starého Egypta bez moderní stavební techniky zhruba dva týdny, při horším počasí tři. Ale když Trojskou lávku starostovi Prahy 7 zmíníte, vysvětlí vám, že on za to nemůže, že to všechno zpožďuje „velká Praha“, kde on sice vládne taky, ale jenom tak trošku.
Šlechtovka sobě
Co si zkusili Čižinského hoši a holky při „transparentní“ stavbě radnice Prahy 7, to se rozhodli aplikovat také při rekonstrukci legendární Šlechtovy restaurace v parku Stromovka. Ta je nákladně (investice přes 100 milionů korun) rekonstruována z veřejných peněz. Ovšem v neveřejném výběrovém řízení, které vedla Praha sobě (radní pro kulturu Hana Třeštíková), na provozovatele Šlechtovy restaurace záhadně zvítězila firma, jejíž spolumajitel kandidoval za hnutí Jana Čižinského v pražských volbách a která od města dostala neuvěřitelně výhodné smluvní podmínky, které téměř eliminovaly jakékoliv podnikatelské riziko. Výběrové řízení nakonec bylo pod veřejným tlakem zrušeno, nicméně díky němu dostal původní název Čižinského hnutí Praha sobě ten pravý význam a logiku.
Nakonec trochu pravdy. A Babiše
Ale abychom byli spravedliví – občas aktivisté mluví pravdu a nic než křišťálovou pravdu, byť možná bezděčně. To když v oznámení nového „statečného hnutí“, na jehož konci se chce stát premiérem (dvě tlačítka na klávesnici právě preventivně spáchala sebevraždu), tvrdí, že nechtějí být nový „Antibabiš“. To lze snadno dokázat. V minulém volebním období na „velké“ pražské radnici byl Jan Čižinský celé čtyři roky poslušným členem vládní koalice, kterou vedlo prostřednictvím Adriany Krnáčové Babišovo ANO. A nějak mu to žíly netrhalo.
Nicméně pokud se i přes výše zmíněné hodláte stát Čižinského statečnými, pusťte si nejlépe dvakrát až třikrát za sebou přiložený předvolební klip Prahy sobě. Minimálně proto, ať víte, do čeho vlastně jdete.
Autor je hrdým občanem Prahy 7
