Brutální politika v Hongkongu teď prohraje Číně důležité volby na Tchaj-wanu
Komunistická vláda v Pekingu už více než půl roku odmítá výzvy prodemokratických demonstrantů v Hongkongu, který je Zvláštní administrativní oblastí Číny. Na jeho území by měla platit strategie „jedna země, dva systémy“, jenže Čína porušuje některé dohody a ukazuje světu, že smlouvy jsou pro ni v tomto případě jen cáry papíru. Ovšem tato tvrdá politika má dopad i mimo Hongkong, konkrétně na Tchaj-wanu, kde se uskuteční už 11. ledna prezidentské volby. A pročínské síly zde budou podle všeho jednoznačně poraženy.
Až do poloviny června minulého roku nic nenasvědčovalo tomu, že by současná prezidentka Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen (63), která je poměrně kritická k Číně, mohla svůj mandát 11. ledna lehce obhájit. Peking přitom považuje Tchaj-wan za součást velké jednotné Číny, i když dnes je ostrov v podstatě nezávislý. Také zde by chtěla čínská komunistická moc v budoucnosti uplatnit při sjednocení strategii „jedna země, dva systémy“. Ovšem po opakované nebývalé policejní brutalitě proti demonstrantům v Hongkongu, kteří volají po svobodě a demokracii, tchajwanští voliči prudce změnili názor. Podle posledních průzkumů by mohla prezidentka Cchaj vyhrát zcela suverénně. Její preference dosahují v posledních týdnech až k 55 procentům.
Jak se Čína plete
Ještě v listopadu 2018 utrpěla vládnoucí Demokratická pokroková strana (DPP), která odmítá politické sbližování s pevninskou Čínou a jejíž představitelkou je právě prezidentka Cchaj Jing-wen, fatální porážku v regionálních volbách. Přišla mimo jiné o post starosty ve významném přístavním městě Kao-siung, které bylo její baštou a kde vládla po dvě desetiletí. To mělo podle politologů a analytiků věštit i možný úspěch opoziční Národní strany (Kuomintang) v nastávajícím prezidentském hlasování. Kandidátem Kuomintangu na prezidenta byl proto nominován populární kaosiungský starosta Chan Kchuo-jü (62), který je poměrně vstřícný k Číně a chce s ní udržovat co nejužší styky. Byl kvůli tomu v březnu 2019 i na návštěvě komunistického souseda a dostalo se mu vřelého přijetí. Jeho odhadované preference pro prezidentské volby se před sedmi měsíci blížily k 50 procentům. Ovšem pak přišla policejní brutalita a politický chaos v Hongkongu a šance Chana se rychle rozplynuly.
Místo očekávané diskuse o ekonomických a sociálních otázkách se v prezidentské kampani začal řešit více Hongkong a vztahy s Čínou. Pročínský kandidát Chan Kchuo-jü začal podle vlivem neudržitelné situace v Hongkongu brzdit a za jedno z témat si zvolil obhajobu svobody a demokracie. Jenže už bylo pozdě. Prezidentka Chaj zvolila mezitím hodně agresivní tón a mnohokrát opakovala slogan „Dnes v Hong Kongu, zítra na Tchaj-wanu“. Upozorňovala tím na čínské manipulace a násilí páchané na demonstrantech v Hongkongu. Naštvala ještě více Peking, ale u domácích voličů zabodovala.
Prezidentce pomohla v druhé polovině loňského roku také lepší čísla o ekonomice, Tchaj-wan dokázal i umně využít obchodní spory mezi USA a Čínou. Především se ale ukázalo, že mladé generace Tchajwanců uvažují jinak než jejich otcové a matky i babičky a dědečkové. Mladí dávají přednost buď nezávislosti ostrova nebo udržení současného stavu (tedy reálné samostatnosti, i když jí většina světa oficiálně neuznává) a u toho si přejí dobré hospodářské vztahy s pevninou. Zcela zásadně ovšem odmítají čínské potlačování svobody a porušování lidských, náboženských či politických práv. Starší generace se naopak pořád vracejí k principu jedné Číny a podporují ještě silnější vazby s pevninou.
Přestože voliči na Tchaj-wanu jsou vystrašeni událostmi v Hongkongu, navázání tchajwanské ekonomiky na tu čínskou je obrovské a vytvořilo i podmínky pro určitou hospodářskou závislost ostrova na pevnině. Čína se například administrativními zásahy snaží omezit investice na ostrově, ale ty celkově nepolevují. Souvisí například s globálním rozvojem technologie 5G a dalším rozvojem tchajwanských technologických společností. Peking také omezil příjezdy milionů svých turistů na Tchaj-wan, jenže tam jezdí v posledních dvou letech více lidí z Japonska či jihovýchodní Asie a propad se tím vyrovnává.
V prezidentské kampani na Tchaj-wanu zaznělo hodně silných slov, neustále se píše o napětí mezi ostrovem a Čínou, ale ani po volbách, ve kterých téměř stoprocentně opět vyhraje současná prezidentka Cchaj Jing-wen, se toho až tolik nezmění. Ani jedna strana nebude chtít zničit vzájemnou obchodní spolupráci, která je obrovská. Komunistická Čína bude ale dál tvrdošíjně a tvrdě opakovat, že Tchaj-wan ji patří (i když to ve skutečnosti není pravda). Ostrov pak ani v příštích letech nevyhlásí nezávislost, protože to pro něj s ohledem na velmi úzké hospodářské propojení s pevninou nedává žádný ekonomický smysl. Hra na „čínskou válku“ bude přesto pokračovat a svět na to bude dál přehnaně reagovat. Ostatně to trvá už mnoho a mnoho let.
