Pyrotechnika: Oslavuj, ale zůstaň člověkem. Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého
Máme za sebou silvestrovské oslavy, u kterých bych se ještě stručně zastavil. Je skutečně nutné to pyrotechnické šílenství? Takřka každoročně dojde v důsledku používání pyrotechniky k několika vážným úrazům s celoživotními následky a ke stovkám lehčích zranění. Města také musí vynaložit několik desítek milionů korun na úklid posilvestrovského veselí, které jdou pochopitelně z kapes nás všech, kdo řádně platíme daně. Střílení petard a ohňostrojů má i neblahý vliv na životní prostředí, zejména na zvířata, která mají několikanásobně lepší sluch než lidé.
Hluk z různých rachejtlí, dělobuchů a ohňostrojů je pro zvířata daleko silnější a výrazně překračuje jejich práh bolesti. Hluk z ohňostrojů poškozuje sluch zvířat, často vede až k jeho trvalé ztrátě. Ale nejde jen o domácí zvířata, například i ptáci se zmateně zříkají svých hnízd a často nejsou schopni se do nich navrátit. Odborníci také varují, že po silvestrovských ohňostrojích se objevuje abnormálně zvýšené množství osiřelých mláďat divokých zvířat.
Kdo se o tematiku zajímá, ví, kolik dalších negativních důsledků má používání silvestrovské pyrotechniky na lidi, zvířata i přírodu. Vypočítávat je zde by bylo nošením dříví do lesa. Zastánci raket a petard se s oblibou omlouvají: Je to tradice. Je to naše svoboda. Nemám rád pejskaře, mohou přece dát psům nějaké prášky. Já mám přece svobodu pálit jako u Verdunu.
Kdo chce omezovat střílení rachejtlí a dělobuchů, je komunista a bolševik.“ Jako právník i občan jsem do značné míry zděšen, kolik rádoby pravicově (či pravicově liberálně-demokraticky) smýšlejících lidí je ochotno a schopno hájit bláznivě vandalské střílení petard na konci roku argumentem, že zákazy či omezení pyrotechniky kráčí proti naší svobodě.
Takže si zopakujme to, co by měl vědět každý středoškolák a středoškolačka: Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Jak již správně říkal i Václav Benda v devadesátých letech: Pravá a skutečná svoboda byla a je omezena svobodou někoho druhého. To je ten vnitřní mravní imperativ skutečné svobody.
K tomu nutno dodat, že zmíněný princip platí i pro náš každodenní život, tedy i pro střílení petard na konci kalendářního roku. Pokud pyrotechnika produkuje rušivý hluk a nepořádek ohrožující zdraví a životy lidí i zvířat, tak logicky omezuje svobodu ostatních svobodných bytostí. Kdo bojuje proti regulaci či omezení silvestrovského „pyrobláznění“, rozhodně není žádný chrabrý svobodomyslný (pravicový) občan, ale spíše osoba, která nepochopila prapodstatu svobody.
Autor je právník.
