Bohumil Pečinka: Zbytečné drama kolem odvolání ideologicky založeného mimozemšťana Čižinského
Včera to na pražském Žofíně vypadalo, jako by měla snad padnout vláda. Ve skutečnosti šlo o zasedání zastupitelstva Prahy 1, které si jen zvolilo nového starostu. Stal se jím Petr Hejma (My, co tady žijeme) a do opozice odešli Piráti a Praha 1 sobě. Novou koalici tvoří TOP 09, ODS, ANO a lokální uskupení My, co tady žijeme (STAN, KDU-ČSL a Iniciativa občanů). Proč ty nezvyklé vášně? Důvodem bylo jméno odstupujícího starosty Pavla Čižinského. Tohle příjmení má v určitých kruzích v Praze stejnou váhu jako kdysi jméno Klaus, i když z úplně opačné strany politického spektra.
Bratr Pavla Čižinského Jan je nejen starostou Prahy 7, ale i vlivným mluvčím levicově liberální Prahy. Když dal na sociální sítě oznámení Převrat na Praze 1, přitáhl k výměně rady jedné městské části velkou pozornost.
Přitom jádro problému je úplně banální. Na rozdíl od prakticky založeného Jana je Pavel Čižinský ideologicky založený mimozemšťan. Když byl hlavní postavou radikálně levicového Pro altu, dokázal organizovat hlučné protesty proti politice Izraele nebo úsporné politice Nečasovy vlády. Když se však stal starostou, dalo to vzpomenout na známý výrok, že politik má být člověkem obyčejných názorů a neobyčejných schopností. On byl pravým opakem – hodně introvertně založený člověk, bez empatie a schopnosti komunikovat nejen s podřízenými, ale i koaličními partnery. Radnice po necelém roce přestala fungovat, což vedlo ke sblížení lokálního sdružení My, co tady bydlíme s opozicí. Nic víc za tím není.
Své osobní selhání si Pavel Čižinský zastíral řečmi o návratu starých pořádků a temnými řečmi o démonech minulosti. Jeden z nejstarších a nejzkušenějších pražských zastupitelů Jan Votoček (TOP 09) na to v Právu řekl: „Varujete před starými pořádky a já říkám, už aby to bylo. Znamenalo by to, že úřad začne konečně fungovat tak, jak má.“
Na nezvyklé medializaci celé věci měli kromě bratrů Čižinských z Prahy sobě podíl i Piráti. Pro ně je to v relativně krátké době od voleb (podzim 2018) už třetí ztráta pozic na radnicích pražských městských částí. Po největší městské části (Praha 4) a Praze 5 odchází do opozice v další městské části, což už není náhoda, ale trend. Hnutí, které na sněmovní úrovni dělá relativně sourodou politiku, doplácí na lokálním a krajském stupni na nedostatek kvalitních lidí. Zatímco opoziční poslanecký klub spřátelených lidí jste schopni udržet jen na základě společných názorů, vyžadují funkce městských radních lidi daleko praktičtějšího založení. Tuhle rovinu politiky Piráti prostě nezvládají. Pro ospravedlnění selhání proto vytahují „démony minulosti“.
Je tu pak ještě jeden trend. Ještě nikdy v posledních třiceti letech nebylo v Česku tolik politických stran v zastupitelstvech jako po volbách 2018. Fragmentace zájmů, kdy si každý vytváří svou stranu, často zhoršuje komunikaci a vede ke zbytečným konfliktům. Ruku v ruce s tím jdou výměny na radnicích a magistrátech.
