Česko-čínská fata morgána: Politická agresivita Pekingu roste, investice nikoliv
Miloš Zeman oznámil, že v dubnu nepojede do Číny na summit říše středu se zeměmi střední a východní Evropy a Balkánu. Důvodem je nedodržení slibu Pekingu, že v Česku mohutně investuje. Nízká úroveň čínských investic ale nemá nic společného s tím, že se současně ochlazují i česko-čínské vztahy. Důvody jsou ekonomické a strategické.
Čína si u realizace velkých investic v zahraničí na cizích vládách vynucuje i užší politickou spolupráci, podmiňuje je souhlasem s dodržováním „politiky jedné Číny“ (Tibet a Tchaj-wan prezentuje jako své provincie) a v posledních letech je velmi citlivá, pokud to někdo nedodržuje.
Ovšem nízký objem čínských investic v Evropě i u nás souvisí už několik let s úplně jinými věcmi. Neděje se tak v důsledku toho, že například Praha zrušila partnerskou smlouvu s Pekingem. Pravé důvody musíme hledat jinde.
V chomoutu
Příčinou je zpomalení růstu čínské ekonomiky, nižší likvidita tamních bank, posílení regulačních opatření, geopolitické napětí a od roku 2016 také tvrdé zásahy pekingské vlády na omezení spekulativních investic.
Právě posledně jmenovaná věc zlikvidovala záměry společnosti CEFC, jež měla být praporečníkem čínských investic u nás a na kterou se zde nejvíce sázelo. Firma byla obviněna z korupce, praní špinavých peněz a její předseda Jie Ťien-ming, jenž byl od roku 2015 poradcem Miloše Zemana, zmizel neznámo kam. Protože pekingské vládě s jejími nekalými praktikami došla trpělivost, skončily plány prezidenta Zemana, pročínského aktivisty Jaroslava Tvrdíka, exministra zahraničí Jana Kohouta i představitelů ČSSD a KSČM v prachu.
Bohužel Česko se v rámci toho nechalo chytit do čínského politického chomoutu.
Kam Číňané investují
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
