Karel Steigerwald: Kdo si troufne na Zemana, na toho vezmou hůl
Podle kvalifikovaných soudních míst, když prezident Zeman lže, nelže on, nýbrž jeho ústy Česká republika. Kdo se domáhá u České republiky ochrany, protože o něm prezident lže, nemůže žalovat jeho, nýbrž Českou republiku.
Tato právní filipika, ať už je podle zákona nebo ne, nemůže poškozeného uspokojit. Proč by se mu omlouval nějaký ministříček, který mu nic neprovedl, a ne prezident, který o něm lhal. Vždyť to zesměšňuje náš právní pořádek.
Copak je prezident nějaký papež, jehož ústy mluví Bůh? Nebo jako komunistická politbyra, jejichž ústy mluvil pracující lid? Či dokonce jako Tatra 603, která vozila pracující lid zastoupený zadky papalášů? Tohle všechno vychází z toho, že prezident republiky je z ústavy neodpovědný.
Zákonodárci ale neměli na mysli, že prezident lže, měli na mysli ochranu jeho politického konání, nikoliv ochranu osobních a nepolitických lží o cizích lidech? Nelze předpokládat, že by prezidenta lháře v ústavě předvídali. Paragraf o neodpovědnosti prezidenta pochází z dob, kdy neodpovědný byl z boží milosti císař. Mechanicky se to opisuje z jedné ústavy do druhé, jak ty režimy jdou po sobě.
Tak už jen aby tu Terezii Kaslovou, která hájí u soudů čest dědečka Ferdinanda Peroutky, nakonec jaksi podle zákona nezavřeli a nemusela platit prezidentovi za to, že lhal, velké peníze. Kdo si na Zemana troufl, na toho vzali hůl? To už bychom byli v jiném režimu celí.
