Rudolf Hrušínský by dnes oslavil devadesáté narozeniny

Do poslední chvíle před klapkou prý vždycky mastil karty, pak šel na plac a vystřihl svůj part s tou nejvyšší profesionalitou a ještě s něčím navíc. Díky tomu je nesmrtelný. Jakmile se objeví na plátně, člověk z něj nemůže spustit oči, přitom jako by nedělal vůbec nic. To „nic“ navíc hrál pokaždé jinak. Pokaždé skvěle. Vybrali jsme pro vás deset nejlepších filmových rolí Rudolfa Hrušínského. (Pozor, některé ukázky vyzrazují část děje nebo pointu.)

1. pan Kopfrkingl – Spalovač mrtvol (1969), režie: Juraj Herz

Do role zvrhlého fanatika se slabostí pro pohřeb žehem se Rudolfu Hrušínskému prý moc nechtělo. Nakonec ho režisér Herz přemluvil a zrodila se jedna z nejsilnějších postav českého filmu, esence zla, z níž stále běhá mráz po zádech. Rudolf Hrušínský uměl zahrát zmetky přesvědčivě, Kopfrkingl byl nejlepší ze všech.

2. Antonín Důra – Rozmarné léto (1967), režie: Jiří Menzel

Plavčík Důra v pruhovaném koupacím úboru, v ústech doutník, výraz zakaboněný, po hruď zanořený do vody, na jejíž hladinu dopadají dešťové kapky... K tomu košaté vančurovské repliky o nešťastném způsobu léta a máme tu ikonickou scénu českého filmu.

3. Josef Švejk – Dobrý voják Švejk (1956), Poslušně hlásím (1957), režie: Karel Steklý

Osudová role, nevděčná, těžká, skvěle zvládnutá.

4. komisař Ledvina - Adéla ještě nevečeřela (1978), režie: Oldřich Lipský

Docela jiná poloha humoru, tentokrát z pera Jiřího Brdečky. V replice komisaře Ledviny - „My se, prosím, zásadně fackujeme.“ - jako by byla vystižena podstata české nátury.

5. dr. Radosta – Kulový blesk (1978), režie: Ladoslav Smoljak, Zdeněk Podskalský

Jeden z nejlepších českých filmů sedmdesátých let. Hrušínskému nedělalo problém nasát smoljakovsko-svěrákovský humor a figuru rázného režiséra největší výměny bytů v dějinách střední Evropy vystřihnout s rázným gustem a zvláštním druhem něhy.

6. dr. Skružný - Vesničko má středisková (1985), režie: Jiří Menzel

„To není země, to je zahrádka,“ pronáší požitkářsky doktor Skružný při pohledu z okénka svého embéčka, jímž jezdívá za pacienty. Není to velká role, ale zapamatujete si ji jednou pro vždy.

7. major Kalaš – Strach (1963), Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969), Diagnóza smrti (1979), režie: Petr Schulhoff

Černobílé detektivky režiséra Petra Scholhoffa sice nepatří k perlám české kinematografie, ale jsou jistotou nedělního televizního odpoledne. Právě díky Rudolfu Hrušínskému se na ně dá dívat i po několikáté.

8. Spytihněv - Hostinec U Kamenného stolu (1948), režie: Josef Grus

Neprávem pozapomenutá poválečná komedie, v níž Rudolf Hrušínský vytvořil dvojici se Svatoplukem Benešem. Jiskří tu velmi svěží humor a nadčasová energie.

9. děda Prošek – Smrt krásných srnců (1986), Zlatí úhoři (1976), režie: Karel Kachyňa

V obou přepisech předloh Oty Pavla vytvořil Hrušínský postavu dědy Proška; opět nijak velká role. Právě podle takové se ale pozná opravdový herecký mistr: i na malé ploše dokáže „zahrát“, přitom „nehrabe pod sebe“, ale slouží příběhu a je oporou hercům v hlavních rolích.

10. MUDr. Meluzin – Dým bramborové natě (1977), režie: František Vláčil

Adaptací knihy Bohumila Říhy se vracel k práci jak Hrušínský, tak Vláčil. Oba tehdy měli škraloup. Měla to být úlitba soudruhům, byl z toho – na svou dobu - velmi slušný film.

Hlasujte pro Reflex.cz ve finále Křišťálové Lupy 2010. Děkujeme.