Miloš Frýba for president! První mužský hlasatel by oslavil 75. narozeniny
Normalizační Československo se vyznačovalo svou neměnností, jedním z konzervativních pilířů byl hlasatel Československé televize Miloš Frýba. Každý den uváděl filmy, seriály či posílal děti do postelí. V 80. letech se stal kultem v punkových kruzích a dodnes je vzýván a vzpomínán. Jeho jméno nese například svátek Frýbestr, jenž se slaví 25. ledna.
Narodil se na konci druhé světové války, přesněji 18. března 1945. Vesnička Libáň leží nedaleko Jičína, a tak si Frýba užíval poklidné dětství na venkově. Jako vystudovaný elektromechanik absolvoval povinnou vojenskou službu. V bouřlivém roce 1968 nastoupil do Československé televize, tehdy ještě nevěděl, že to bude láska na celý život. Pracoval jako elektroefektář, tudíž měl na starosti různé efekty a animace.
Debut na obrazovce
O rok později uspěl ve výběrovém řízení na hlasatele Televizních novin. Můžeme se jen domnívat, jak tuto zprávu přijali jeho rodiče. Ti byli živnostníci, Frýbův dědeček dokonce sloužil v československých legiích. Mladý technik nakonec ve funkci nepůsobil, odmítl ji na popud své rodiny. V nastupujících 70. letech ale chytl šanci za pačesy a získal práci jako zpravodajský hlasatel druhého programu. Tehdy platilo, že tzv. dvojka byla kvalitnější, protože se tam neobjevovaly ideologické pořady. Fungovala také nezávisle na prvním programu.
Frýba se osvědčil a vypracoval se na pozici moderátora pódiových pořadů. Po dvou letech uspěl v dalším konkursu a přešel na první program. Má na kontě několik prvenství, které mu už nikdo neodpáře. Stal se prvním mužským hlasatelem v ČST, drží také primát historicky prvního programového hlasatele. Ve výčtu nesmí chybět ani zahájení barevného vysílání Československé televize.
Až do sametové revoluce uváděl pořady. Musel se učit dlouhé texty nazpaměť, protože televize tehdy neměla k dispozici čtecí zařízení. „Nachodil jsem spoustu kilometrů po chodbách,“ vzpomínal v jednom rozhovoru Frýba. Jako zaměstnanec ČST zažil stěhování z Měšťanské besedy na Kavčí hory.
Legendární hlasatel například uváděl dětský pořad Večerníček. Kultovní se staly také jeho zprávy v 8:50. Někdo jej vnímal jako symbol normalizace, protože muž s kamenným výrazem den co den s neměnností informoval diváky. Pravdou je, že po roce 1990 přestal působit na televizních obrazovkách a odešel do pozadí. V České televizi pracoval jako režisér dne až do roku 2008.
Pankáč Frýba
Jméno Miloše Frýby ale dostalo v 80. letech ještě jinou konotaci. Za svého jej přijala generace punkerů, kteří pořádali různé recesistické akce se jménem známého hlasatele. Lidé okolo kultu se nazývají „frýbovci“, mají dokonce i své nepřátele. To jsou samozřejmě „hemalovci“ podle dalšího hlasatele Alexandra Hemaly. Poté, co Frýba opustil obrazovky, vznikla fáma, že za odchod může právě Hemala.
Za zmínku stojí také projekt F.B.H., kdy hudebníci předělávali známé písně na „frýbovskou“ tematiku. „Vzpomínáš tenkrát před léty, když Frýba hlásil tyhlety nádherný skvělý v 8:50 zprávy. A pak přišel ten Hemala a krize v televizi nastala a nesmysly nám začali cpát do hlavy. Vzpomínáš, jak si se měla, když si Frýbu uviděla?“ zní jedna z parafrází.
Jeho jméno bylo v devadesátých letech spojováno s kapelou Orlík, která vydala album Miloš Frýba for president. Pankáči ale skinheady odmítli a pokračovali v rozvíjení kultu. Od roku 1990 se pořádá akce Frýbestr. Koná se 25. ledna v dejvické nádražní restauraci, pevně daný je i čas. Dostaveníčko začíná v 8:50, tedy v dobu, kdy milovaný Frýba hlásil zprávy.
Sám hlasatel kult nekomentoval, ale jak říkají jeho přátelé: „Miloval kanadské žertíky a vtipy.“ Miloš Frýba si se svými obdivovateli už pivo bohužel nedá, zemřel po dlouhé nemoci 30. prosince 2010. Vzdejme mu však hold jedním z hesel. Frýba a láska zvítězí nad Hemalou a nenávistí!
